• Menu
  • Menu

Hawaii – Waimea Canyon a místní slavnosti 15.

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Severní a Střední Amerika » USA » Havaj /Hawai/ » Hawaii – Waimea Canyon a místní slavnosti 15.

Na začátek cestopisu

30.7.2011 sobota Dopoledne jsme strávily na místní vyhlášené pláži a hned na úvod konečně otestovaly naše nové šnorchlovací vybavení. Před námi se objevilo překrásné pobřeží obestavěné hotelovými resorty, které ale zdaleka nebyly tak monstrózní jako ty na Waikiki. A pak už jsme se jen nerušeně ponořily do „hlubin“ oceánu. Překvapivě jsme stále dokola objevovaly nové druhy ryb a nádherně barevné korály. Bylo to překrásné. Chvíli jsme jen tak relaxovaly, a když už se pláž začala hodně plnit místními turisty, přemístily jsme se o kus dál na bodysurfing.

Waimea Canyon - Grand Canyon Pacifiku

Nebyly úplně ideální podmínky, a tak jsme se jen tak povalovaly po moři a nakonec vyrazily směr Waimea Canyon. Ujely jsme pouze několik mil, když se před námi začaly kupit kolony aut a z nich vylézající davy. Jejich cílem byl nedaleký areál, kde se oslavovaly svátky Plantation Days. Vstup stál pouhé dva dolary, a tak jsme se rozhodly navštívit tento festival také. Již z dálky nás uvítala příjemná havajská hudba. Šly jsme tedy za tóny až do velkého stanu, kde na místní hudbu tancovali havajští tanečníci a tanečnice známé hula hula tance.

Plantation Days

Bylo to úchvatné. Pohyby, které byly ovládány hudbou, vyznívaly absolutně přirozeně. Na rtech nechyběl ani nepřetržitý úsměv, který naznačoval nejen oslavu místní přírody a jejích duchů, ale i tanečníkovo nadšení z tance samotného. Pak jsme vyšly na obhlídku místního zboží. Klára si koupila vysněné perly. Andy si zas vybrala jedny náušnice z místních obřích kousků do své nekonečné sbírky. Ještě jsme utratily nějaký ten dolar za místní pamlsky, a pak už raději bez oběda tento areál opustily. Po cestě na Waimea Canyon jsme si všimly cedule Russian Fort, a tak jsme se rozhodly se na toto místo podívat a udělat si zde oběd. Byla zde opuštěná pláž s černým pískem a krásným výhledem. Sedly jsme si, poobědvaly konzervu tuňáka, toastový chléb a hrst oříšků a vyrazily o dům dál. Cesta začala stoupat a nám se začaly postupně otvírat pohledy do kaňonu „Grand Canyon“ Pacifiku. Nádhera. Zastavily jsme snad na všech místních vyhlídkách a začaly pomalu mapovat terén, kde jsme dnes v noci chtěly zakotvit. Nakonec jsme vybraly úplně poslední odpočívadlo (Ke´e National Park) v nadmořské výšce 1200 m, kde jsme zůstaly úplně samy. Jen my a nedaleká observatoř NASA. V noci jsme se pořádně nabalily do všeho možného teplého oblečení, co jsme s sebou měly. Ne, zde už opravdu nebylo takové teplo, jako na pláži u oceánu. Kochaly jsme se oblohou plnou hvězd a chápaly, že si NASA vybrala právě toto místo ke svým pozorováním. Hned ráno jsme vyrazily na túru směr jedno z nejvlhčích míst na Zemi. Cesta byla kluzká, plná mazlavého bláta, ale pro nás „zkušené“ z výletu k vodopádu to byla brnkačka. Na úplném vrcholku, kde jsme byly zcela samy, jsme konečně posnídaly avokádo. Jelikož jsme musely do šesti hodin vrátit auto a okolo třetí hodiny být již na organické farmě, musely jsme po snídani rychle vyrazit zpět k autu.

Waimea Canyon - Grand Canyon Pacifiku

Z Waimea Canyonu jsme zvolily jinou trasu, ze které jsme si mohly užívat nádherné výhledy na celé pobřeží a kaňon. Na jednom z takovýchto výhledů jsme si uvařily oběd (vařič trochu zlobí a tak nám začal celý hořet). A pak už jsme opravdu vyrazily zpět do Kapa´a, kde na nás čekal nový domov.

Cestopis následující den

Cestopis předchozí den

.

Andy
Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *