Ko Surin – MOKENOVÉ – cestování s dětmi
Mokeni – mořští cikáni , starobylé kočovné rody , které žily mezi souostrovím Barmy a ostrovy severního pobřeží Thajska po tisíce let. Mají velké znalosti a respekt k přírodě s kterou žijí v harmonii a úctě .

Pro výrobu svých tradičních kabang- hausbótů používají přírodní materiály.Lodě jim slouží jako pracovna, ložnice , kuchyň.Je čím dál těžší pro ně žít svým tradičním způsobem.Tlak civilizace je pro ně obrovský.Nejsou schopni si hledat zaměstnání a změnit své životy od základů, tak jak na ně naléhají některé programy různých vlád.Nemají žádné občanství , nemají svůj psaný jazyk.Veškeré tradice a jejich řemeslný um je předáván generačně v ústní podobě.

Mokeni jsou velcí znalci nejenom přírody, ale i moře .K obstarání obživy jim stačí sítě a hroty šípů . Své přebytky a krásné rukodělné výrobky směňují za další zboží.. Jsou jedni z mála , kteří věděli, že přijde tsunami.Dokázali ochránit sebe, byli však zničeny jejich skromné příbytky a lodě.
Každý rok v dubnu pořádají Mokenové uctívání předků a vyzývání duchů , aby se o ně postarali a ochránili je.
Je známé, že Mokenové a jejich děti jsou spjati nejenom s přírodou, ale i s mořem.Je vědecky prokázáno , že vidění dětí Moketů je dvakrát ostřejší než zrak evropských dětí.
Budoucnost všech „mořských cikánů“ je v respektování jejich práv a možností dále vést jejich život v úctě , spjatý s přírodou a řemeslnou dovedností .

My jsme navštívili Mokeny na ostrově Ko Surin . Je zde jejich osada, kde tráví dobu , kdy nemohou být na moři.V roce 2004 bylo jejich zázemí totálně zničeno.

Je příjemné zjištění , že právě těmto Mokenům pomohli k návratu zpět na Ko Surin a s obnovou jejich vesnice čeští horolezci.
Ve vesnici Mokenů na Ko-Surinu je vystavěna pro děti i nová škola. Jezdí sem mnoho turistů, a je jenom otázkou času, kdy vesnice a jejich původní osídlenci dopadnou stejně jako horské kmeny třeba v Severním Thajsku.
Je to těžké , ale tyto děti nepotřebují naše cukrovinky a lízátka nebo peníze. Potřebují pomůcky potřebné ke vzdělání a kvalitní jídlo jako je rýže a zelenina. Neučme je čekat na almužny a nechme je žít jejich život plný mořského Slunce a vzájemného porozumění s jejich tradicemi.
Přidat komentář