Khao Sok
V nejkrásnějším národním parku Thajska. Brzy ráno pro nás přijíždí auto. Seznamujeme se s naším novým průvodcem Karimem. Nakládáme batohy a vyrážíme. Už v autě je jasné, že náš parťák je sympaťák a že s ním bude legrace.
Žádné hotely
Přijíždíme do přístavu k jezeru. Nasedáme na malou bárku. Průzračná voda všude kolem, tyčící se skály , úzké uličky, kterými obratně proplouváme, úžasné panorama. Jsme ve stejném geologickém pásmu jako je vietnamský Halong Bay, čínský Gulin, thajské Krabi , další místa v Malajsii nebo kubánské Údolí Viňales . Míjíme několik malých plovoucích bambusových resortů. Žádné hotely, vše přírodně zakomponované a sžité s okolní fascinující přírodou !
Z chatrče rovnou do vody
Náš lodivod bravurně zakotví na malém břehu , před námi se táhne cesta končící někde v džungli. Žhnoucí vedro a těžké batohy nás na hodinu vytahují z opojné krásy. Jsme zpomalení a zpocení. Po hodině s radostí sestupujeme k další části jezera. Vstupujeme na plovoucí bambusové království. Chci se ubytovat, ale Karim mě se smíchem tahá z chatky. Toto je sídlo strážců přírodní rezervace. Sedáme na bambusový vor a po 200 m jsme „doma“. Několik propojených bambusových chatek, spojených verandami a můstky končí skromnou restaurací. Můj pesimistický pohled na skromné zařízení chatky, čítající matraci se zavěšenou moskytiérou mi vhánějí slzy do očí! Jsem vyřízená, ale radostný ryk zbývající části rodiny, slastně se nořící do sladké vody, mi dodávají potřebnou sílu. Přemlouvám se a za chvíli i já, přímo z chatky, skáču do vody. Koupel je opravdu úžasná! Po vynikajícím jídle sestupujeme k našim chatkám. U sousedů je rušno. Gestikulují rukama a ukazují na něco pod jejich verandou. Něco je stočený had. Jdu raději dál a představa noci mě nenechává v klidu.
Večerní výlet po jezeře
Stmívá se, máme objednaný večerní výlet po jezeře. Když usedáme na bambusový vor je dusno, zataženo a malinko poprchává. Jsme vybaveni baterkami. Temná obloha a skály vystupující z vody vypadají dost strašidelně. Choulíme se s holkama k sobě, chladno a naprostá temnota, jenom zvuk voru a tiché šeptání našich průvodců. Chvílemi zastavujeme, zamířené kužely světla osvěcují břehy a džungli vystupující za nimi. Podaří se nám spatřit lasičky s korálkově zářícími oranžovými očky, pasoucí se bílá prasata, 2 překrásné sovy. Jsme poučeni, že při menší výšce vody se zde dají spatřit divocí sloni i bizoni. Po dvou hodinách se již za deště vracíme zpět do své chatrče.
Zpěv Gibbonů
Noc je klidná a ráno nás budí překrásné árie trylkujících ptáků a pod kůži se zarývá zpěv gibonů./ na rozdíl od expedice za gibbony do Laosu, tady jsou opravdu slyšet/. Svítá. S Honzou a Terkou skáčeme do průzračné vody a pozorujeme jak za velikány vychází Slunce. Sedáme znovu na bambusový vor a vydáváme se na průzkum jeskyně. Karim mě přemlouvá ať se jdu také podívat. Honza s Terkou přeplavávají jezero. Na druhé straně pod strmou skálou řvou a zkoušejí ozvěnu. Je to pěkná dálka a Sárka umluví Karima, že pro ně raději doplujeme na voru. Společně ještě projíždíme kolem skal a Karim nám ukazuje své milované orchideje. Vidíme jenom výhony, škoda, že nekvetou. Máme sbaleno a znovu přecházíme džunglí. Potkáváme spousty Thajců, začíná prodloužený víkend a tady asi bude rušno. Sestupujeme k velkému jezeru. Nasedáme do bárky a stěhujeme se do nového bambusového resortu. Tady už je rušněji a je zde mimo Thajců i několik zahraničních turistů.
Převrácený kajak s dětmi
Děti si zapůjčují kajak a jedou na projížďku po jezeře. Po deseti minutách, ze strachu o ně, se ptám Karima, zda to není nebezpečné. Děti nám mávají a tak s klidem sedíme dál v hospůdce. Za chvíli jeden z Karimových kamarádů vzrušeně ukazuje doprostřed jezera. Holky jsou převrácené a mávají o pomoc. Thajci ihned sedají na loď a jedou je zachránit. Holky koulejí provinile očima a nesměle přiznávají, že si chtěly zkusit obrat. Vše dopadlo dobře a tak Honza s Karimeem berou kajaky a jedou s holkama na delší projížďku. Mě bolí příšerně hlava a tak raději zůstávám v chatce. Kdokoli projde okolo, tak rozhoupe systém propojených chatek, ke všemu ještě příšerně vrže molo spojené můstkem. Všechno se se mnou houpe.
Kajakáři proplouvají krásnými zátokami podél skal, Karim je seznamuje se zdejší přírodou a nezapomene ukázat místa, kde rostou orchideje. Dnes brzy usínáme.V noci nás budí neskutečný hluk. Několik thajských párů to přehnalo s alkoholem a ohledy na nikoho moc neberou.
Východ slunce na Khao Sok
Vstáváme velice brzy, kolem 5. hodiny vyjíždíme na projížďku kolem jezera. Svítá a my pozorujeme břeh a doufáme, že se nám poštěstí vidět nějaká zvířata. Jsme úplně sami. Jezero po ránu má neopakovatelné kouzlo. Chlad a čerstvý vzduch nás probírají z polospánku a až do východu Slunce tiše plujeme po jezeře. Po dobré snídani jdu s holkama na kajaky. Spousta lidí odjelo a tak mají každá svůj kajak a opravdu si to užívají. Přidáváme ještě koupel v teplé vodě. Honza odchází do džungle. Sluním se u naší chatrče.
Pád do jezera
Ne dlouho! S šíleným rámusem a úplně omráčená se i s malým molem řítím do jezera. Molo mě napůl přicvaklo k můstku a napůl trčím v jezeře. Nemohu se zvednout. Terka stojí nade mnou a není schopná mi pomoci. Dva běžící Thajci mě za chvíli zvedají. Jsem v šoku a celá se klepu, ale až na větší krvácející odřeninu na noze to dopadlo dobře. Honza se vrací a oznamuje nám, že viděl gibbona.Trochu mu všechny závidíme.Takové štěstí jsme bohužel neměly
Balíme a sedáme na loď. Vracíme se do přístavu. Khao Sok e jezero nás opravdu okouzlily!
Přidat komentář