Cílem je Queenstown
Cíl dnešní cesty je Queenstown. Nejdříve zastavujeme u jezera Wanaka. Rozkládá se v nadmořské výšce 300 metrů. Jezero má rozlohu 192 km čtverečních. Za další skoro hodinu máme další zastávku u jezera Hawea. Tato ledovcem vytvořená jezera se nachází v regionu Otago. Jezera byla vytvořena mohutnými ledovci před více než 10.000 lety. Jezera Wanaka a Hawea leží vlastně hned vedle sebe. Lake Wanaka je propojen s řekou Clutha, největší řekou Nového Zélandu.
Stuart Landsborough’s Puzzling World
Malá zastávka je v Stuart Landsborough’s Puzzling World. Tady se to líbí hlavně Japoncům. Jedná se o svět iluzí. Všichni se fotí u šikmé věže, která se naklání k zemi pod zdánlivě nemožným úhlem 53 stupňů. Na věži jsou hodiny, které jdou pozpátku. Mě se moc líbila římská toaleta. Je namalovaná opticky tak, že když si někdo sedne na dřevěný záchod splyne s obrazem.
Kawarau Bungy centre – bungee jumping
Za další dvě hodiny jsme téměř v Queenstownu, ale než dojedeme do města, jdeme se podívat na Kawarau Bungy centre. Z mostu, který vede přes Kawarau River a je stylové zasazený do soutěsky Kawarau, se dá skočit bungee jumping. Údajně je to místo, kde všechno to šílenství začalo. Bungee jumpimg, zde provozují již více než 25 let. Skáče se z výšky 43 metrů. Skokan si může vybrat, jestli se chce hlavou pouze dotknout vody, nebo se celý ponořit. Kawarau Bungy centre se nachází 20 minut od Queenstownu. Voda Kawarau River má nádhernou barvu, je bleděmodrá, ale neprůsvitná. Nádherné.
Queenstown
Ubytovala jsem se v Queenstownu, v hostelu Southern Laughter Backpackers. Na pokoji jsou další 3 Angličanky. Z okna mám pěknou vyhlídku na hory, jezero a na visutou lanovou dráhu, jejíž vrchol poskytuje panoramatický výhled nad oblastí. Dá se tu parníkem udělat výlet po jezeře. Nový Zéland není zrovna levná země a tak si plno pěkných věcí musím odpustit. Rozpočet je rozpočet.
Queenstown se nachází v samém srdci Jižního ostrova, přímo na břehu jezera Wakatipu a je obklopen krásným pohořím Remarkables. Je pojmenován podle královny Viktorie. William Gilbert Rees byl první evropský osadník a zakládající otec komunity. Založil první farmu v oblasti Queenstown v roce 1860. Hrál klíčovou roli v době zlaté horečky. Maorové, původní obyvatelé Nového Zélandu znali tuto oblast díky nefritu, který se tu vyskytuje. Neví se přesně, kdy se Maorové na Novém Zélandu usadili, ale předpokládaný odhad je 9. století. Na kánoích a bez navigace se vydali na dlouhou plavbu z ostrovů Pacifiku. Prvním Evropanem, který roku 1642 objevil tyto ostrovy, byl holandský mořeplavec Abel Janszoon Tasman a následoval jej kapitán James Cook v roce 1769. Docela zajímavé je, že Maorové již dávno věděli, že Severní ostrov má tvar ryby s protáhlou ocasní ploutví, a Jižní má tvar kanoe. Počátkem 20. století se ujal pro Nový Zéland název Aotearoa „Země dlouhého bílého mraku“. Moc se mi líbí, že když se hraje hymna Nového Zélandu, text má anglický i māorský text, s mírně odlišným významem. Slova písně napsal v sedmdesátých letech 19. století svobodný zednář Thomas Bracken. Když se hraje na veřejnosti, obvyklá praxe je se zpívá jak Maorská tak i anglická verze. Beru to jako úžasnou úctu k původním obyvatelům a nevím o jiném státě, který by praktikoval něco podobného.https://www.youtube.com/watch?v=_dPcj_aC8fk
Výlet do Milford Sound se nekoná
V recepci jsem si zaplatila výlet na další den na Milford Sound. Měli mě vyzvednout v 7 hodin ráno. Šla jsem spát a těšila jsem se na další den. Ráno čekám před hostelem, ale zapomněli mě vyzvednout. Bylo mi skoro do breku. Je to ztráta celého dne a musím něco vyškrtnout ze svého itineráře. Prošla jsem se po městě a okolo jezera. Překvapilo mě, že tu rostou tu tři sekvoje.
Vánoce na Novém Zélandu
Symbol Nového Zélandu je pták kiwi. Jednoho jsem viděla v Aucklandu v ZOO, taková chudinka pod lampou, tady u jezera je jeho veliká socha. Vrátila jsem se do hostelu. Večer jsou vánoce a děvčatům z mého pokoje se mě zřejmě zželelo a pozvaly mě na večeři. Uvařily špagety a myslím, že jsem nic horšího v životě nejedla, ale i tak to bylo od nich milé. Večer jsem raději pojala jako dobrou lekci angličtiny. Novozélandská angličtina je dost náročná a bylo příjemné zase slyšet srozumitelnou výslovnost. Pozdě večer byl v hostelu večírek. Všichni oslavovali, ale byla jsem první vánoce bez svojí rodiny a dětí a neměla jsem na oslavu náladu.
Přidat komentář