• Menu
  • Menu

Plaza José de Alencar – BRAZÍLIE 9

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Brazílie » Plaza José de Alencar – BRAZÍLIE 9

 Salvador mezi zelenými kopci a tropickými plážemi

Celé jméno Salvadoru je São Salvador da Bahia de Todos os Santos  (Svatý spasitel v Zátoce všech svatých). Město bylo založeno v roce 1549 na malém poloostrově, který odděluje velká zátoka Todos os Santos Bay od Atlantského oceánu na severovýchodním pobřeží Brazílie a leží mezi zelenými kopci a tropickými širokými plážemi. Podle vzhledu místních obyvatel, kultury, náboženství, jídla, hudby, tance a výtvarného umění mám skoro pocit, že jsem vlastně v africkém městě. Místní obyvatelé jsou přímí potomci otroků a míšenců. Když už jsme se dostatečně pokochali vyhlídkou z Praça Municipal, nebo také Praça Tomé de Souza. Odkud je panoramatický výhled na záliv, jdeme do starého centra města.

Praça Municipal
Praça Municipal

Kroje Baianas de Aracajé

První co nás zaujalo, byly komplikované vrstvené šaty na černoškách. Tradiční oblečení připomíná barokní Evropu, zatímco turban na hlavě má afro-islámské kořeny. Látka, technika tkaní a barvy kostýmu slouží k identifikaci náboženství, původu a společenského postavení svého nositele. Základní barva kroje Baianas de Aracajé je tradičně bílá a barevně vrstvená. Kroj je dále doplněn: Anáguas, spodnička, Saia, pět metrů dlouhý kus látky, který se omotá kolem pasu a vytvoří vlající sukni,Camizo, dlouhé bavlněné kalhoty nosí pod spodničkou, krajkový, nebo vyšívaný živůtek a vše je završeno hojností šperků. Základní bíla barva souvisí s náboženství Candomblé, převzatým z Afriky, dnešní Nigérie,  promíchaným s katolicismem, animistickými rituály a bohatou mytologií zotročeného kmene Jorubů ze západní Afriky. Condomblé uctívá mnoho různých bohů a bohyň přírody. Jedním z nich je Iemanja, bohyně moře. Náboženské rituály se praktikují pozdě v noci, za zvuků bubnů a rytmickou hudbu, která pomáhá k dosažení transu.

 Smrtící tanec Capoeirá

Tanečníci na ulici předvádějí turistům za poplatek krásný a smrtící tanec Capoeirá, akrobatické a divoké sportovní bojové umění. Kořeny pocházejí zřejmě z Angoly, ale počátek vzniku je mezi africkými otroky z Bahie. Jde o způsob, jak uvolnit bojem vztek, ale bez dotyku a poškození se navzájem.

Praça José de Alencar
Praça José de Alencar

Staré centrum Salvadoru

Prohlídku starého centra začínáme u Igreja da Misericordia na Praça da Sé a dojdeme na náměstí Terreiro de Jesus. Uprostřed náměstí je fontána a dominantou náměstí je Catedral Basílica de San Salvador. Kousek od Largo do Pelourinho je úchvatný kostel Igreja da Ordem Terceira de São Francisco s nádhernou fasádou. Pochází z roku 1703 a je příkladem ojedinělého brazilského baroka. Kostel byl nominován na 7 divů Brazílie. Platím vstupné a jdu se podívat dovnitř. Neskutečné jsou mozaikové dlaždice, které zdobí téměř celý interiér stavby.

 Vyhlídka Plaza José de Alencar

Procházíme se uličkami po dlážděných cestách, okolo barevných koloniálních domů a dojdeme na Praça José de Alencar. Largo do Pelourinho, oficiálně Plaza José de Alencar. Vyhlídka na město je tak krásná, že se tu posadíme na schody a kocháme se ojedinělou atmosférou a kouzlem města. Chtěli jsme ochutnat něco opravdu místního a tak si od nastrojené korpulentní krasavice kupujeme acarajé, místní pochoutku. Je tu veliká fronta a tak doufáme, že to bude dobrý.

 Rituál a místní pochoutka Acarajé

Pokrm je vyrobený z loupaných černých fazolí a z těsta se udělá něco jako koblížek. Ten se pak  smaží v obrovské pánvi na palmovém oleji. Bochánek se po usmažení rozřízne a plní krevetami, které jsou možná vyuzené nebo nějak dochucené, dále salátem, rajčaty a vše je okořeněné pepřovou omáčkou a feferonkami. Hned vedle naší kuchařky probíhá nějaký rituál. Na stolečku mají zelené větvičky namočené v nádobě z vodou. Kdo přijde a požádá, toho trochu pokropí s namočenou ratolestí, něco mumlají a pak na dotyčného hází rýži. Mám pocit, že si za to nebrali žádné peníze.

acarajé, místní pochoutka
acarajé, místní pochoutka

Už se stmívá a jedeme do hotelu, kde se vykoupeme v nádherném bazénu. V noci nám někdo otevřel pokoj, ale když zjistil, že jsme přítomni, zase dveře zavřel, dost divný.

cestopis následující

cestopis předcházející

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *