• Menu
  • Menu

Přechod Pyrenejí s Ifčou – 14.den

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Španělsko » Přechod Pyrenejí s Ifčou – 14.den

Změna plánu

Ranní budík okamžitě vypínám. Místo našeho skvělého plánu celý den ležíme zavřené ve Fuen Blance a svíjíme se v křečích. Asi do 13 h je to k nevydržení. Vaříme si černý čaj. Je mi ale strašně, takže upíjím jen maličko. Ifče je trochu lépe.

Dnešní výhled

Nějaký pán v klobouku si fotí Fuen Blancu. Nakukuje dovnitř a když zjišťuje, že tam ležíme, jde pryč. Volám na něj „Hola!“ ale bez reakce odchází.

Záhadný pán v klobouku

Tak nějak pospáváme, ale s bolestmi a ještě s nepříjemným zápachem ze zimostrázů to moc nejde. Štrachám ve své lékárničce a beru si Endiaron. Asi po hodině vylézám v kalhotkách ze spacáku, že udělám fotku na památku týhle příšerný události. Najednou zpoza chaty vykukuje ten chlap v klobouku a něco mi říká. V úleku okamžité zalézám zpět do chaty. Říkám Ifče ať vyleze ven a zeptá se ho co chce. Než se ale Ifča vyhrabala ze spacáku, pán v klobouku už si to dávno štráduje směr Collado de Añisclo. Kdo ví, co chtěl…

Skvěle strávený den…

Černý čaj a kolečko sušenky

Kolem 15 h zkouším něco sníst. Ifče už je prý lépe, mě teda moc ne. Děláme další čaj. Ifča si ze sušenek Prince seškrabává čokoládu a já se snažím sníst alespoň trochu té sušenky. Ifča dlabe i sušené maso. S velkým úsilím dojídám druhé kolečko sušenky, pak usínám. Večer nás probouzí křik velké skupiny. Dole na rozcestí je skupina asi 30 lidí. Dojídáme poslední sušenku na půl. Ifča si dává čokoládu z prokletého krámku z městečka Laspuña. Já nic nechci, je mi hrozně.

Prokleté fazole z města Laspuña Laspu

Chroupeme suché nudle z čínské polévky

Kolem 18 h vyndáváme čínskou polévku a chroupeme suché nudle. Pak opět uleháme. Naší rozvášněnou debatu o jídle končíme vzpomínkama na jídla našich maminek. Se stmíváním usínám. Zdá se mi o velké svatbě, kde je spousta jídla a hlavně hodně suchého pečiva.  Ifče se zdá o hamburgerech….

Dnes jsme se naběhaly trochu jinak… 

Sára Schlitzová

Jsem studentkou Zahradní a krajinné architektury na ČZU v Praze. Za cestovatelku a dobrodruha se považuji již od chvíle, kdy mě starší sestra na půli cesty poslala samotnou do školky. Kromě cestování a fotografování (amatérské), ráda trávím čas s přáteli. Od malička se věnuji sportům a hře na housle. Taky ráda vyrazím za kulturou (divadlo, výstavy, kino).

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *