Pár dní před odletem zjišťuji, že mé měsíční vízum pravděpodobně končí v den mého odletu. Trochu to nechápu, ale někde se stala chyba. Ostatní, až na Gábinu a Jitku, mají víza roční, takže bez problému. Holky vyřizovaly víza 30 - denní o pár dní déle a tak se do odletu trefily i s vízem.
Dnešní budíček poprvé nebyl před šestou. Domluvili jsme se na odchodu v 8.30 hod., což nakonec kluci trochu nezvládli, ale po deváté jsme už vyráželi na snídani. Batohy jsme nechali na hotelu a zároveň si zamluvili taxi na letiště na 22.00 hod. Po snídani jsme poprvé (a naposledy) vyzkoušeli indické metro. Šokovala nás jeho cena, protože za jednu jízdu (byť celkem...
Dillí. Ráno nás místní vzbudili v 7.30 hod. ( 6.den – středa 30.11.2011) s tím, že jsme dorazili do Dillí na vlakové nádraží New Delhi. Rychle jsme se spakovali a v ulici Main Bazaar hned vedle nádraží našli hotel Downtown, kde jsme chtěli přečkat naši poslední noc v Indii. Měli jsme dva dvoulůžkové pokoje, které sousedily koupelnami, což znamenalo, že jsme všichni o...
Ganga. Do Váránasí jsme přijeli s dvouhodinovým zpožděním, tj. ve 14.15 hod. Motorikšou jsme se nechali odvézt na kraj Starého města – rikšák si s sebou vzal ještě jednoho naháněče, který nás chtěl mermomocí dotáhnout do nějakého hotelu, za což by dostal slušnou provizi. Po krátké hádce s námi to vzdal, protože jsme mu nemínili platit za to, co si jsme schopni...
Východ slunce nad Taj Mahalem a Fathepur Sikri Ráno sice budíček v 5.30 hod. nikoho nenadchnul, ale východ slunce nad Taj Mahalem nevidí člověk každý den. Naštěstí byla hrobka jenom kousek od hotelu a kluci večer předtím našli nejkratší cestu, takže jsme u kasy byli během pár minut. Po cestě ještě nakrmil Matěj jednu z krav svou tatrankou a pak už jsme si vystáli...
Indické opičky koušou. Do Dillí jsme přiletěli /v sobotu 26.11., 4.30 hod. místního času (časový posun byl dalších + 3,5 hod., tj. celkem + 4,5 hod. oproti Praze). Letiště nás mile překvapilo čistotou, se kterou jsme se už poté v Indii vlastně nesetkali. Vyměnili jsme každý 150 dolarů za indické rupie (600 USD = 29.000 rupií, tj. 1 rupie = 0,4 Kč) a zjistili...
Dojmy? Co se Indie týká, tak musím použít výraz, který moje dcera Sárinka přitáhla ze školky a moc ráda ho používá – bylo to „hustý“. Mám za sebou pár podobných cest, ale tahle byla fakt nezapomenutelná. Byl to kulturní, hygienický, sociální a já nevím jaký ještě šok. Pořád se nemohu rozhodnout, jestli se mi to líbilo, nebo mě to spíš děsilo...
Výstup na Pikey Peak V noci si ještě beru paralen a těším se, že si odpočinu a vyspím se. Mám tolik snů! Jeden si živě pamatuji: Honza mě mimo jiné ve snu pohladil po tváři a řekl mi „ty jsi tak krásná“ a zase zmizel. Úplně mě to probudilo. Je tohle znamení? Je 4.40 ráno a tak rychle přemýšlím, že bych na tu zatracenou horu měla vylézt. Hlava bolí míň, ale na žádné...
Konečně v základním táboře pod Everestem Ráno se na pohodu nasnídáme a vyrážíme směr Gorek Shep, dnes budeme spát úplně nejvýš v 5200m n m. Cesta vede přes ledovcové morény, takže i když se to dle itineráře zdá pár výškových metrů, je to pořad nahoru a dolů. Je to úmorné a nekonečné. Avšak krásné počasí, lidi naštěstí tak akorát, tak si to užíváme. Stále okolo...
Los Tarantos Flamenco Když už jsme v Barceloně, určitě si nenecháme ujít představení flamenca. Vybrali jsme menší komorní divadlo Tarantos. Scéna byla zaplněná do posledního místa, měly jsme místo hned u baru s přímým výhledem na pódium s možností dát si drink během představení. Hned první tóny pulsující muziky s úžasným nasazením a energií tanečníků a muzikantů...