• Menu
  • Menu
Domů » Cestopis » Strana 100

Tag - Cestopis

Španělsko 1

Nenechávejte doklady v letadle ! Po dlouhých letech cestování se svým parťákem Honzou , jedu s Ajkou. Zbláznila jsem se a koncem května kupuji výhodně letenky do Španělska. Poslední setkání s Ifčou (která ve Španělsku žije) mě nahlodalo a pak už stačilo pětiminutové zatmění a nápad byl uskutečněn. Včerejší balení na cestu splasklo mé hromady na  záchranné minimum...

Weligama a okolí

SURFAŘI na Srí Lance a kluci na prknech Jedna z posledních zastávek naší měsíční cesty po Srí Lance je  jedna s dlouhých pláží v okolí Weligamy. Tady v zátoce ,  s haldami písku a mělkým mořem,  je ráj. Žádní turisté,  jenom kluci na prknech. Surfují. Honza po svém úrazu v Tangalle se plíží a sune pomocí berlí a usedá na jednu bárku  vysunutou a zařazenou v šiku...

Japonsko 25

Na začátek cestopisu Narita , konec cesty a hurá do Evropy  Naše nová couchsurferská rodina nám nechala celý jeden pokoj svého domu k užívání. Bylo to skvělé. Postupně jsme totiž za svůj japonský výlet nahromadily spoustu věcí, které jsme si teď potřebovaly trochu utřídit – takže jsme měly v našem pokojíku neskutečný bordel. Vstaly jsme brzy. A dokonce jsme dostaly i...

Japonsko 24

Na začátek cestopisu     Nagasaki a přejezd do Narity  Opět prší. Náš plán, že se ještě dopoledne pojedeme podívat na jednu z místních pláží, kde se líhnou želvy, padl. Líně jsme si pobalily věci, dostopovaly do města Miyanoura, vyzvedly si uschovaný batoh, opět nakoupily japonské (možná spíš čínské) nudle a čekaly na trajekt, který odjížděl v 13:30. Ještě před tím...

Japonsko 23

Stopem okolo Yakushimy Na začátek cestopisu. Už jsme si nějak zvykly na ranní vstávání a tak přesto, že mám budík nastaven až na pohodlnou osmou hodinu, vstáváme už v sedm. Počasí není nic moc. Řekla bych: „typicky yakušimské“ = trochu prší. Jdeme se projít po pláži, sbíráme mušle a odvážnější z nás (samozřejmě Andy) si jde i přes poměrně chladné počasí zaplavat...

Japonsko 22

Yakushima – prales a pijavice a pak hurá na pláž Druhý den nás probudil nepříjemný zvuk deště dopadající na střechu obydlí. Bylo 7:15 a my jsme opět vyráželi do terénu. Tentokrát na poslední část naší cesty, která vedla yakušimským pralesem. Cesta byla jen ledabyle značená a navíc vedla terénem, který ani zdaleka nebyl přizpůsoben na naši sandálovou obuv...

vyfoukané zmrazky

Hardangervidda: „Tam, kde trénoval Amundsen“ 3/3

Pět dní na skialpovém pochodu po norské Hardangerviddě uběhlo jako voda. Člověk by řekl, že to musí být velká nuda každý den se probudit, rozmrazit sníh na pití a vaření, zabalit ležení, nasadit skialpy, vyrazit pustou bílou krajinou směrem nejasný cíl, zastavit se, pojíst, popít, vyrazit zase dál, ve tři hodiny (nejpozději v půl čtvrté) se zastavit, sundat skalpy...

zase v ráji!

Hardangervidda: „Tam, kde trénoval Amundsen“ 2/3

Byly tři hodiny odpoledne a my jsme se rozhodli první den příliš nedramatizovat. Dostali jsme se do mírně členitého terénu, ve kterém jsme mohli postavit stany v příjemném bezvětří, a proto jsme se rozhodli dnešní putování ukončit dříve. Vypnula jsem vázání svých lyží a začala stavět stan. Honza zatím začal odhazovat sníh. Nejdřív jsem vlastně nechápala, proč to dělá...

krajina na Hardangerviddě

Hardangervidda: „Tam, kde trénoval Amundsen“ 1/3

(Hardangervidda, Norsko) Poslední dobou se ptám sama sebe, jestli moje cestovatelské nadšení nehraničí s cestovatelskou závislostí. Jak říká jeden můj kamarád: „Cestování je jako droga. Jakmile to jednou zkusíš, něco tě pohání, abys jel pořád dál a dál.“ A protože se i pro mě cestování stalo nejspíš jakousi drogou, nad výletem do Norska jsem dlouho přemýšlet nemusela...

Výlet do baziliky Saint – Denis

Bazilika Saint Denis Brzy ráno vyrážíme k bazilice Saint-Denis.U vchodu nás rozdělili na dvě skupiny. My jsme šli nejdříve do sklepení – hrobky baziliky, poté jsme si prohlédli hlavní loď baziliky s náhrobky, kde je zároveň i muzeum. U baziliky byl takový bleší trh s ohromně zajímavým výběrem. Finanční obnos by narušil naše utrácení a tak jsme aspoň zakoupili krásné ...