Cinque Terre – “pět zemí” Bylo by velkou chybou vynechat tento kus mimořádně zajímavé krajiny v Ligurii na severozápadě Itálie . Již od roku 1997 je Cinque Terre součástí UNESCO a od roku 1999 je zde na ploše necelých 40 km2 vyhlášen národní park. Svahy , které klesají do Středozemního moře, jsou porostlé vinicemi i olivovníky a jsou tak strmé...
Neplánovaný výlet do Pyrenejí Tenhle výlet vznikl ftipně- flákám se v Praze, když mi píše kamarád z Barcelony jestli s nima příští týden nechci do Vall Fosca…. haha, stejně jsem už nedočkavě očekávána přítelem, tak kupuju letenku, v 19 máme spicha v Barceloně u kámoše, jedem do Trempu a spíme u nás. Sobotní vstávání se nehrotí, snídáme, balíme (hlavně já)...
Stopem okolo Yakushimy Na začátek cestopisu. Už jsme si nějak zvykly na ranní vstávání a tak přesto, že mám budík nastaven až na pohodlnou osmou hodinu, vstáváme už v sedm. Počasí není nic moc. Řekla bych: „typicky yakušimské“ = trochu prší. Jdeme se projít po pláži, sbíráme mušle a odvážnější z nás (samozřejmě Andy) si jde i přes poměrně chladné počasí zaplavat...
Yakushima – prales a pijavice a pak hurá na pláž Druhý den nás probudil nepříjemný zvuk deště dopadající na střechu obydlí. Bylo 7:15 a my jsme opět vyráželi do terénu. Tentokrát na poslední část naší cesty, která vedla yakušimským pralesem. Cesta byla jen ledabyle značená a navíc vedla terénem, který ani zdaleka nebyl přizpůsoben na naši sandálovou obuv...
Na sněžnicích do Pyrenejí Po nekonečném hledání, důkladném zkoušení, ještě nekonečnějším hledání přijatelné ceny a jedné reklamaci mi konečně došly moje nový pohorky. S čímž se nedalo dělat nic jinýho než naplánovat další výlet a vyzkoušet je. Podle původního plánu mě přítel nechává před 9 u přehrady pantá de Sallente, kde zároveň končí silnice (a pokud sem zavítáte...
Pět dní na skialpovém pochodu po norské Hardangerviddě uběhlo jako voda. Člověk by řekl, že to musí být velká nuda každý den se probudit, rozmrazit sníh na pití a vaření, zabalit ležení, nasadit skialpy, vyrazit pustou bílou krajinou směrem nejasný cíl, zastavit se, pojíst, popít, vyrazit zase dál, ve tři hodiny (nejpozději v půl čtvrté) se zastavit, sundat skalpy...
Byly tři hodiny odpoledne a my jsme se rozhodli první den příliš nedramatizovat. Dostali jsme se do mírně členitého terénu, ve kterém jsme mohli postavit stany v příjemném bezvětří, a proto jsme se rozhodli dnešní putování ukončit dříve. Vypnula jsem vázání svých lyží a začala stavět stan. Honza zatím začal odhazovat sníh. Nejdřív jsem vlastně nechápala, proč to dělá...
(Hardangervidda, Norsko) Poslední dobou se ptám sama sebe, jestli moje cestovatelské nadšení nehraničí s cestovatelskou závislostí. Jak říká jeden můj kamarád: „Cestování je jako droga. Jakmile to jednou zkusíš, něco tě pohání, abys jel pořád dál a dál.“ A protože se i pro mě cestování stalo nejspíš jakousi drogou, nad výletem do Norska jsem dlouho přemýšlet nemusela...
Yakushima- ostrov princezny Mononoke Vzbudily nás jasné ranní paprsky slunce. Po včerejším nekonečném dešti byla obloha bez mráčku. Rozdělily jsme naše věci do batohů tak, abychom jeden mohly hned nechat v přístavu a s druhým se vypravit do hor. Dnes jsme totiž jely na Yakušimu – tropický ostrov ležící několik desítek kilometrů jižně od Kjúšú. Kdo z vás viděl slavný...
Routeburn Track – Milford Sound a Mount Cook (Aorangi) , národní park Fiordland Routeburn – je trek, který si musíte rezervovat tak rok předem, jinak ho neprojdete. Je tu totiž omezený přístup, a kdo se nevejde na nocleh do chaty, nemůže pokračovat, musí se vrátit. Ve volné přírodě se tady totiž nesmí kempovat. Trek je to pěkný, opět s výhledy na jezera a...