Rybník, který je intenzivně využívám rybáři je součástí kaskády rybníků u Nového Strašecí. Rozloha rybníka je 7,8693 ha. V okolí jsou louky a pole. Mimo rybaření jsou zde pořádány závody, ulovit můžete kapra, cejna, plotici, amura.. .
Rybník, který je intenzivně využívám rybáři je součástí kaskády rybníků u Nového Strašecí. Rozloha rybníka je 7,8693 ha. V okolí jsou louky a pole. Mimo rybaření jsou zde pořádány závody, ulovit můžete kapra, cejna, plotici, amura.. .
Na Kvarnerské riviéře Mošćenička Draga – malebná vesnička s příjemnou promenádou, leží hned u moře a chodíme sem na kafíčko a zmrzlinu :-). Taky nám byly doporučeny místní rybí trhy, na ty se nám ale zatim nepovedlo vstát, ale to do 10ti dnů snad ještě dáme! Pokud to někomu pomůže, už sem si i našla chorvatské názvy svých oblíbených mořských ryb: Oslić...
Nejen vysokohorská turistika Bršeč – několik sektorů a parádní lezení, jinak malebná, starobylá vesnička tyčící se na kopci vysoko nad mořem -). Hned pod ní se nachází (podle cedule a my to už můžem taky potvrdit) nejhezčí pláž v okolí Klančac. Na jejím okraji je stále k vidění střílna, která za 2.světové války sloužila jako součást italského opevnění...
Na soutoku Berounky s Vltavou Zastavuji pod silničním mostem kousek od přístavu Radotín. Lahovický most je 216,8 metrů dlouhý. Parkoviště je hodně zaplněné, je krásné teplé a sluneční odpoledne. Na obou březích jsou rybáři. Pokračuji směrem na Lahovičky podél Berounky. Téměř celá plocha z pravé strany je oplocena ohradníkem za kterým se pasou koně. Paprsky mají...
Ploučnice Prohlédnout si most přes řeku Ploučnici v rozpuku jara a při zapadajícím slunci bylo skvělou volbou. Procházíme pod mostovými oblouky starého mostu, kolem říčky. V odrazu vodní hladiny se zrcadlí zámek stojící na protějším břehu. O kus dále pod vzrostlými stromy sedí rybář, dále ještě další. Bílá plovoucí koule, která svítí poblíž břehu, nás teď láká...
Rybník Martiňák je součástí ochranného pásma a lokálního biocentra. Lokálním biokoridorem je rybník Martiňák propojen s Pískovnou. Geomorfologicky spadá území do okrsku Čakovické tabule.
Obec založená v první polovině 18.století ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Vltavou, do roku 1921 se jmenovala pouze Elendbachl (Elend – bída) . České pojmenování tehdy vzniklo podle něj, protože tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku či pólku.