Dámská jízda začíná Jakmile jsme daly sbohem a šáteček mužské části naší výpravy a svatosvatě jsme slíbily, že se nenecháme unést, plně na nás dolehl fakt, že ta pravá jízda fakt začíná. Byly jsme pořád trochu v presu, protože dorazit do 17:00 do Teheránu a chytit vlak do Shirazu ještě nebylo tak docela pasé, ale rozhodně jsme neměly bůhví jakou časovou rezervu...
Na Mácháč do Íránu Írán byl dlouho moje vysněná země. Taková velká neznámá. Buď jsem o Íránu slyšela, že je to země plná teroristů, nebo naopak že nikde na světě nenajdete pohostinnější lidi. Už jenom díky tomu jsem věděla naprosto jistě, že tam jednou prostě stůj co stůj pojedu a udělám si vlastní obrázek. Sdělit to doma nebylo nic jednoduchého. I já...
Až v Turecku jsem pochopila, v jak skvělý zemi žijem. Žádný medvědi, žádná smrtelně jedovatá havěť, žádný kalašnikovy ani miny, žádný přehrocený lidi, kteří Vás neustále zastavujou a ptaj se, jestli náhodou nepotřebujete zachránit. Naopak. Plácnout si ležení můžete kamkoliv, páč vás nejspíš nic nesežere ani nezastřelí, je tu dostatek rybníků a vodních nádrží na...
Jakmile jsem ukončila výlet v Hatay alias první etapu svého velkolepého loučení se s Tureckem, čekaly mě hned druhý den dvě zkoušky (anatomie a praktická zkouška z lezení), pak noční přesun na závody v ledolezení do Erzurum a další noční přesun do Arménie. Teď to trochu zní, jakože jsem si libovala v nočních přesunech autobusem… akorát že vůbec. Zkouška z lezení...
Od té doby, co se mi podařilo infiltrovat do báječné skupiny trabzonských lezců, vzaly moje dobrodružné výpravy po Turecku trochu za své. Ale kdo by se mi divil, když jsme skoro každý víkend jezdili lézt do asi nejkrásnější lezecké oblasti na světě. A nejen, že byla nejkrásnější, ale taky to byl báječnej šutr na lezení! Byla jsem z toho místa tak moc nadšená, až jsem...
Vánoce doma! Celý Erasmus jsem váhala, jestli jet do Česka na Vánoce. Nebudu salát, říkala jsem si, to vydržim ne. Super zkušenost být na Vánoce úplně sama v muslimský zemi. Jenže, protože miluju vánoční atmosféru, vánoční přežírání, vůni frantíka a štědrovečerní Pelíšky po rozbalování dárků, tohle odhodlání mi vydrželo přesně do tý doby, než jsem v tý vánoční...
Vojenský check-point Do Turecka jsem přiletěla 5.9.2021, protože škola měla začít už 13.9. Paráda, říkala jsem si, to budu mít osm dnů na rozkoukání, zařízení všeho nezbytnýho a krásně mi to všechno vyjde. No, poslední email z turecké erasmus kanceláře mi do tohohle krásnýho plánu hodil trochu vidle, když ke konci jen tak mimochodem zmiňoval, že škola začne až o dva...
Na hranici 29.10.1923 byla založena Turecká republika. To je náhodička, co? A víte, co to taky znamená? Že, protože je to velká věc, je volno nejen 29., ale taky 28. A volno znamená příležitost objevit další místo a zažít další dobrodrůžo v týhle krásný na bizáry bohatý zemi. Taková příležitost se prostě nesmí zanedbat. Proto jsem na jednom z mnoha sezení s mými...
Kappadokie a stratovulkán Hasan Dagi Po onom posledním dobrodružství, kdy jsme viděly stejně armádní techniky jako hor, jsem se rozhodla, že si moje nervy zaslouží menší regeneraci. Barča odjela v úterý brzy ráno a přesunula se za jejím kamarádem Bořkem do Jerevanu, který je tam taky na Erasmus programu (a mimochodem taky píše blog, tak na to kdyžtak mrkni )...
Teroristi žádný ! Tak co, kam jedeme teď? Tuhle otázku si pokládáme s Barčou v podstatě od příjezdu z Kačkaru. Já kopu za co největší bizár, ideálně stopem na východ a úplně nejlíp se třeba koupat do Akhurianu (řeka oddělující Turecko a Arménii) nebo přeskakovat hranici se Sýrií. Rozuměj, jak jinak můžu tý holce evropský ukázat všechny klenoty tureckýho bizáru? Máme...
