Změna plánu Ranní budík okamžitě vypínám. Místo našeho skvělého plánu celý den ležíme zavřené ve Fuen Blance a svíjíme se v křečích. Asi do 13 h je to k nevydržení. Vaříme si černý čaj. Je mi ale strašně, takže upíjím jen maličko. Ifče je trochu lépe. Nějaký pán v klobouku si fotí Fuen Blancu. Nakukuje dovnitř a když zjišťuje, že tam ležíme, jde pryč. Volám na něj...
Vyrážíme směr Fuen Blanca Ráno rychle pakujeme, aby nás nikdo neviděl. Poklízíme kolem a vyrážíme směr Fuen Blanca. Ťapeme asi hodinu, pak zastavujeme u pěkného vodopádu na snídani. Dáváme si napůl včerejší bagetu. Cesta dále pokračuje kaňonem. Buď stoupáme, nebo traversujeme. Koleno se sem tam ozývá, ale jdu Ifče poměrně v patách. Asi na dvou místech scházíme z...
Beroun Závodí- Svatý Jan pod Skalou-Bubovické vodopády-Srbsko Tak konečně můžeme i kousek za hranici okresu a tak volba padá na Berounsko a Karlštejnsko. Je sobotní ráno venku prší a je zima, předpověď teda nic moc. Já vyrážím z Radotína vlakem. Překvapení na nádraží, kde koleje překlenuje obrovská lávka s mnoha schody, už jsem slyšela, že se jí říká lidově...
Lezci budou vědět, ale pro nelezce stojí za zmínku Kanoň Buzetu (Buzetski Kanjon), kterým vede dobře upravená turistická trasa přes 7 vodopádů. Přiznám se, že náš sektor byl hned u druhého vodopádu, takže my dál nedošli, ale už první 2 vodopády s křištálově čistou vodou a jezírky kontrastujícími se sytě zelenou vegetací vás nadchnou! Pro dobrodruhy je vytvořená...
Údolím Chotouchovského potoka do Ratboře Paní zima v posledních několika dnech ukázala, co stále ještě dokáže. Mráz, sníh, někde kalamita. Ale přece jen to vypadá, že se pomalu začíná vzdávat vládnutí. Kéž by si to vzali k srdci i někteří ostatní a nechali nastoupit nové období. Naději, nějaké světlo na konci tunelu. Zatím to ale vypadá, že to bude jen na přírodě...
Město duchů Je první lednový víkend roku 2021. Počasí se sice trochu pokazilo, přesto nás tento fakt neodradzuje od úmyslu vyrazit na zimní výlet. Cílová destinace dnešního dne: Rokytnice nad Jizerou. Čeká nás však velké rozčarování. To, že sněhu bude pomálu jsme celkem očekávali. Ale kvůli PESovi, který vrčí a štěká na všechny z nás, jen na zahraniční majitele...
Mami, ten sestup je hodně náročný, to Ajka jen tak nedorazí! Zkoušíme ještě jeden telefon, signál je mizerný, ale za chvíli se povede. Jediné, co se domlouváme, že zkusíme volat nebo pískat jestli se uslyšíme. Nic, ale přeci jenom já něco slyším, a ještě jednou pískání!. Sárka vyráží znovu do kopce a za půl hodinky ty moje holky vycházejí z lesa! JUPÍ!
Jsme téměř na hranicích, všichni před námi to otáčejí. Do země je nevpustili. Nechápeme a pomalu se smiřujeme s tím, že Slovinsko je nám zapovězené. Navíc nemáme doklady od auta. "kam jedete"? K jezeru Bled. No, tak jeďte! Cože? " Jako fakt, nechtějí ani doklady nic. Jsme ve Slovinsku. První billboard, který nás tu vítá se jmenuje KORONA!
Už v Čechách jsem koupila vstupenky do soutěsky Vintgar (20EUR/lístek) – šlo to tedy jen pro dospělé s tím, že dětské lístky (4 EUR) se musí dokoupit na místě. Lístky přitom byly na konkrétní hodinu. Já je koupila na devátou, aby mi ostatní nenadávali, že musí brzo vstávat, jinak v červnu soutěska otvírá v osm hodin (v létě pak už v 7 hodin). Autem jsme to k soutěsce...
Trasa tímto údolím byla zprovozněna v roce 1891 a vede ze Špindlerova Mlýna k Boudě u Bílého Labe, což je cca 5 km. Trasa je vhodná i pro kočárky i vozíčkáře, protože silnice je vyasfaltovaná. Vede kolem řeky, na které je spousta kaskád a malých vodopádů. Pro děti může být příjemnou zastávkou hezké hřiště U Svozu. Od Boudy u Bílého Labe se terén mění a cesta stoupá...