• Menu
  • Menu

San Francisco – cestopis 3.

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Severní a Střední Amerika » USA » San Francisco – cestopis 3.

Na začátek cestopisu

Jak se realizují zahrady v Kalifornii a typicky turistický výlet do San Francisca

14.7.2011 čtvrtek Snídaně ve stylu „All you can eat“ se nám začíná vrývat do žaludku. Představa toho, že to jednou skončí je přímo nesnesitelná. Naše přesvědčení, že v USA strávíme 3 měsíce na odtučňovací kúře, se začíná pomalu rozplývat, stejně jako naše naivní mínění o slunné Kalifornii. Včera jsme konečně přesvědčily naši hostitelku (zahradní architektku!), že jí můžeme pomoci s prací.

San Francisco

Výměnou za to, že nás kluci odpoledne provedou po okolí. A tak jsme si vyzkoušely realizaci zahrady za použití místních rostlin a hlavně jsme holky šikovný, který si umí pěkně máknout a ukázat Amíkům, jak se to dělá. Po dopolední práci nás čekal typický americký obídek: hamburger, hranolky a cola na místní pláži. Hned vedle nás probíhal teambuilding – Google raut. (Hromada mladých lidí s googláckými batůžky, kteří se cpou vším možným). Po obědě se pracuje hůř, ale za chvíli jdeme domů. Mezitím si asi milionkrát vyslechneme, jak „hardworking“ jsme a s úžasem zjistíme, že místní pracují od devíti ráno maximálně do pěti odpoledne (to se s našimi českými někdy i třináctihodinovými zkušenostmi nedá moc srovnat).

Tím ale den nekončí. Kluci nás přesvědčují, že poměrně nedaleko existuje záliv, kde je opravdu teplá voda a kde se dá i v těchto mlžných dnech fantasticky okoupat. A tak nás vzali na překrásnou pláž (Shell beach) s nádherným výhledem na okolní mírně kopcovitou luční krajinu. Naše často používané „wau“ zde nezaznělo naprázdno. Po osvěžení v opět studené vodě (dobře, byla teplejší než oceán, ale to by mohla být i jakákoli jiná zátoka) jsme si dali typickou americkou večeři – hot dog a vyrazili na výlet k majáku. Údajně velmi oblíbené místo, kam jezdí lidé z celého světa pozorovat velryby. A kromě jiného nejzápadnější bod USA (pokud nepočítáme Havaj a Aljašku). Cestou jsme pozorovali překrásnou krajinu s „historickými“ statky z 19. století, které do dnes plní svou původní funkci. Jediná nevýhoda majáku je fakt, že zde neskutečně fouká a s mokrými vlasy, 17 stupni a v žabkách si snad každý přeje, aby už zase nasedl do auta a vyrazil k teplému krbu domova.

Po dlouhé cestě zpět zastavujeme s prázdnou nádrží u zavřené benzínky. Uf. Snad dojedeme co cíle. Podařilo se. Krb, vyčerpání a spánek v měkoučké postýlce. Co víc si člověk může přát.

San Francisco

 15.7.2011 pátek Myslím, že komentář k snídani, která probíhala stejně jako každý den, už bude pro příště zbytečný. Dnes nás čekala návštěva města. San Francisco, snad nás přivítáš s vlídnější tváří než jako posledně, zahalené v mlze. A tak jsme se vydali na výlet do velkoměsta. První zastávku na naší čistě turistické cestě představoval Golden Gate Bridge, který se nám tentokrát ukázal alespoň z větší části než posledně. Během procházky směrem k jeho středu se vyjasnilo natolik, že jsme konečně mohli obdivovat výhled na město a bližší ostrůvek se slavným vězením Alcatraz. Následovala cesta do města. Zkusili jsme projet nejklikatější uličkou na světě – Lombard Street. A pak jsme se konečně i prošli. Naše procházka vedla do italské čtvrti se zastavením v místní, jedné z prvních „italských“ kaváren, kde jsme si pochutnali na skvělém cheese cakeu a chocolate cakeu. Také jsme navštívili knihkupectví, kde své básně přednášel i slavný Allen Ginsberg. A nemohla chybět i procházka v ráji kýče-čínské čtvrti, kde se nám v jednom z místních obchůdků s elektronikou snažili prodat čistič čočky u foťáku za 40 doláčů. Na naše: „Ale to je přece strašně drahý!“ (tolik peněz jsme za celý náš pobyt neutratily..:)) nám odpověděli jen: „Vysoká kvalita se cení vysokou cenou.“ Nakonec asi čistič nebyl tak kvalitní, protože se nám podařilo to ukecat na 15 doláčů.

Po večeři ve thajském stylu jsme se vydali na cestu do blízkého přístavního městečka Sausalito – ráje bohatší vrstvy s překrásným výhledem na město. Procházku nám zpříjemňovaly nekončící americké vtipy, kterým jsme se smály už jenom proto, že jsme je občas pochopilyJ. Následovala cesta domů a pak už jen vytoužený spánek.

Cestopis následující den

Cestopis předchozí den

Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.