Z Prosečnice do Vlčí rokle
Přestože je teprve druhá polovina dubna, denní teploty už jsou skoro letní a ke všemu jsme v první polovině dlouhého svátečního víkendu. To je podle mého ideální konstalace vyrazit někam na výpravu za poznáním. Dnes je naším cílem dolnoposázavská vesnice Prosečnice. Ze zdejší železniční zastávky máme vytipovaný kratší okruh s návštěvou Přírodní památky Vlčí rokle.
Po přibližně 75 minutách jízdy Posázavským Pacifikem z pražských Vršovic se ocitáme na malebném nádražíčku, odkud se vydáváme po žluté turistické značce vstříc našemu cíli. Pohodovou lesní cestou mírně stoupáme necelé dva kilometry, když se před námi, jakoby z ničeho nic, objeví obrovské kamenné moře. Máme pocit, že údolí zasypala lavina obřích žulových balvanů nejrůznější velikosti. Mezi kameny si klestí svojí cestu potok Vlčín. Tam, kde protéká po povrchu, vytváří malé i větší vodopády. Místy se ale potok ztratí kamsi do podzemí nebo pod balvany, a my o něm víme jen z doslechu. To když se zastavíme a posloucháme to úžasné lesní ticho. Nad našimi hlavami se tyčí přes 200 let starý bukový les. Pozoruhodné místo. Jen pár kilometrů od hlavního města si připadáme jako někde vysoko v horách.
Od jezírka U kovárny začínáme prudčeji stoupat až na samý vrchol Vlčí rokle. Odtud z vrcholu už je to jen po rovině k rozcestí s červenou. Ta nás svede Hornopožárským lesem zpátky na zastávku ČD Prosečnice. Cestou z poměrně prudkého kopce míjíme kamenolom a areál firmy, která tu těží šedivou požárskou žulu. Ta je prý mezi kameníky vyhlášená. Byla použita na stavbu například pomníku Františka Palackého v Praze nebo pomníku českým legionářům z 1. světové války v Paříži.
Čekání na zpáteční vlak
Na místních kolejích vlaky nejezdí v takových intervalech, jako jsme si zvykli na ostatních tratích linek S Pražské integrované dopravy. Proto s radostí vítáme otevřenou klasickou nádražní hospůdku s příznačným jménem „Na zastávce“. Příjemná obsluha nám doslova podstrojuje lahůdky tradiční české studené kuchyně. Dokonce se dnes najdou i Moravští vrabci s knedlíkem a na zapití lahodný točený Braník. Uznejte, že to je zakončení výletu, jak má být.
Přidat komentář