Hlásná Třebáň a Zadní Třebáň

Nejen podél Berounky

Dnes je krásný slunečný den. Náš výchozí bod je Beroun /sem dojedeme vlakem/, pokračujeme podél Berounky, přes Tetín, Srbsko, Karlštejn, do Hlásné Třebáně, Zadní Třebáně. Výlet jsme zakončily u pivovaru v Řevnicích a odtud jely vlakem zpět do Radotína. A protože byl všední den, lidí bylo poskrovnu, parádní výlet! My jsme výlet absolvovaly na podzim, ale myslím, že i v zimě to bude super. Chce to jen pořádnou sváču a něco teplého do termosky.

Zadní Třebáň

Obec se nachází na pravém břehu Berounky, poprvé uváděná v r. 1284. Na návsi stojí barokní kaple z roku 1730. Roku 1901 byl zahájen provoz na 27 km dlouhé železniční trati Zadní Třebáň – Lochovice.V objektu Gabrielova mlýna ze 17. Století byla roku 1911 zřízena malá vodní elektrárna.

Část obce Třebáň blíže hradu a před řekou je uváděna jako „Přední“ a část vzdálenější, za řekou, jako „Zadní“; po nějaké době byla Přední Třebaň přejmenována na Hlásnou – podle robotní povinnosti mužů obce vykonávat strážní a hlásnou službu na
věžích a hradbách Karlštejna.

Hlásná Třebáň

Obec Hlásná Třebaň se nachází na levém břehu Berounky, 2 km východně od Karlštejna. Území, na němž se Hlásná Třebaň rozkládá, bylo osídlené již v mladší a pozdní době bronzové a době halštatské. Z historických pramenů se o ní poprvé dovídáme z roku 1000, kdy byla věnována knížetem Boleslavem III. nově založenému benediktinskému Ostrovskému klášteru (Ostrov svatého Kyliána na soutoku Sázavy a Vltavy). V roce 1357 ves vykoupil Karel IV. a připojil ji k nově vybudovanému hradu Karlštejnu.

Koncem 19. století byla Hlásná Třebaň malá, převážně zemědělská obec s několika usedlostmi s branou, postavenými ve slohu selského baroka a s domy rozestavěnými kolem návsi s kapličkou.

Vyhledávaným rekreačním místem se obec stala na konci třicátých let minulého století. Od té doby zde bylo postaveno na šest stovek rekreačních objektů.

V Zadní Třebani byla nejdříve postavena zastávka, která byla změněna na stanici. To si posléze vyžádalo lepší spojení se Zadní Třebaní a proto bylo v roce 1887 vydáno povolení k provozování přívozu. Ten sloužil až do roku 1960, kdy byla postavena stávající lávka. Na začátku 20. století začalo budování nových silnic spojujících Třebaň s Karlštejnem, Mořinou a Rovinami. Silnice byla vylámána ve skále nad Berounkou mezi Karlštejnem a Třebaní a dále na Rovina.

Ve znaku obce je stylizované zobrazení hlásné trouby jako „mluvící znamení“, které je obsaženo v názvu obce. Modrá část znaku symbolizuje řeku Berounku, která je tepnou naší obce, a která byla před tisíci lety původcem založení Třebaně jako rybářské osady. Zelená plocha se stylizovaným květem kakostu symbolicky znázorňuje umístění naší obce v chráněné krajinné oblasti Český kras.