Pod vrcholem Plochý

Tentokrát to vypadá, že předpověď počasí si meteorologové jen tak tipují. Na několika různých serverech je vyhlídka pěkného dne více méně příznivá, na jiných je to přesně naopak. Rozhodli jsme se přesto zariskovat a vyrážíme na cestu.

Horská chata Smědava

V horském sedle mezi Smědavskou horou a vrcholem Plochý byla již roku 1841 postavena turistická chata. Po padesáti letech k ní byla vybudována silnice a horská bouda se stala významným východiskem turistických tras v jednom z nejkrásnějších míst Jizerských hor. Později byla rozšířena ještě o lovecké zámeček. V roce 1932 ovšem vyhořela. Na místě spáleniště vznikla v roce 1935 nová horská chalupa, která zde stojí do současnosti. Zámek lehl popelem v roce 1969. Horská chata Smědava dnes patří podnikateli, známému z úplatkářské aféry okolo dr. Ratha. Byl odsouzen nepravomocně na 5,5 roku a pokutu milion korun. Chystá její přestavbu, respektive zboření a výstavbu monstra, které nemá obdoby. Z toho důvodu jsme se vybavili velkou svačinou, abychom nemuseli využít služeb tohoto podniku. Více informací lze získat zde.

Prales Jizera

Nejstarší přírodní rezervací na území Jizerských hor je Prales Jizera. Byla vyhlášena 21.června 1960. Celému celku vévodí druhá nejvyšší hora Jizerek, Jizera. Tyčí se do výšky 1122 metrů nad mořem. Vrchol hory je přístupný po železných schodech. Když se vyšplháme až úplně nahoru, nabízí se nám krásný rozhled na okolní vrcholy, včetně Ještědu a jeho horského hotelu. Předtím musíme ovšem absolvovat středně náročný výstup po kamenité cestě, asi 1,5 kilometru dlouhý. Měly by ho však zvládnout bez problémů i děti.

Na Čihadle

Kolem známého kiosku Na Kneipě, kde dostanete základní občerstvení, přicházíme k přírodní rezervaci Na Čihadle. Jedná se o vrcholové rašeliniště, kde jsou zastoupeny všechny typické porosty, vyskytující se v podobných oblastech. Jsou to kosodřeviny, podmáčené smrčiny a další podobná vegetace. Rašeliniště Na Čihadle je jedním z posledních míst, kde se může vyskytovat Tetřívek obecný. Z vrchoviště odtékají vody do čtyř světových stran a dvou moří. Na celé rašeliniště je výhled z menší jednopatrové rozhledny.

Cestou zpátky odbočujeme na další vyhlídku, tentokrát na Klečové louky. Poté pokračujeme dál zpět k parkovišti. Míjíme Gackův pomníček, připomínající neobjasněnou vraždu z roku 1927. Navštěvujeme i místo, kde roku 1989 tragicky zahynul Martin Pařízek a také křížek na stromě, kde v roce 1853 umrzli hodinář Effenberger i spolu se svým synem.

Vodní nádrž Souš

Silnice č.290 vede bezprostředně kolem přehrady na Černé Desné, která byla zbudována v letech 1911-1915. Slouží jako regulace průtoku na zmíněné říčce v období jarních tání a také jako zásobárna pitné vody pro Jablonecko. Na místech, kde se dnes rozlévají vody vodní nádrže bývala osada Souš, která musela vodnímu dílu ustoupit, dala však přehradní nádrži jméno.

Za příjemného podzimního počasí jsme si užili procházku krásnými partiemi Jizerských hor. Na tato místa se hrozně rád vracím a už plánuji na jaro další výlety do této oblasti. Na závěr je třeba upozornit na to, že otevírací doba Na Kneipě je sezónní, a hlavně silnice na Smědavu je z důvodů ochrany zdroje pitné vody z nádrže Souš přes zimu uzavřena.