• Menu
  • Menu

New York 4

dkasper

V New Yorku není nikdy tma

Po ránu byla „kupodivu“ opět mlha, takže jsme se podruhé vydali do Museum of Modern Art. No byla to trochu síla – za obrázky mých pětiletých holčiček by mi tady mohly líbat ruce. V jedné místnosti byly třeba na zemi v celofánu zabalené bonbóny, ve druhé bylo něco, co připomínalo zbytky plechů z auta po bouračce. Uznávám však, že tam byly i lepší kousky – obrazy Piccasa, Miró, Cezánne…

Flatiron Building a Madisson Square Garden

Protože tentokrát už pršelo docela silně, vrátili jsme se na hotel, kde mě to však moc dlouho nebavilo a tak jsem si sama vyrazila do města. Chtěla jsem ještě vidět Flatiron Building a Madisson Square Garden, podívat se do obchodního domu Macy´s (na mé poměry šílené bludiště, takže jsem zase rychle utekla). Po cestě domů jsem šla opět kolem Empire State Building, která tentokrát byla vidět asi jen ze dvou třetin, neb zbytek byl v mlze.

 

Emire State Building v mracích
Emire State Building v mracích

Večeři jsme si dali tento týden už po třetí v Ruby Tuesday a opět skončili na baru.

V noci ze čtvrtka na pátek mi došlo, že v NY (nebo aspoň v jeho centru) vlastně nikdy není tma – ani o půlnoci. Těch neonů je kolem Time Square tolik, že prostě i v noci je to jako ve dne. Bez zatažených neprůsvitných závěsů by se spalo dost špatně.

Po Broadway k Central Parku

V 10 hod. jsme se vystěhovali z hotelu, dali si poslední snídani v Applebee´s a naposledy se šli projít po městě. Původně jsme sice chtěli nakupovat, ale nakonec jsme vlezli jen do obchodu NY Yankees a tím jsme se shoppingem skončili. Po Broadway jsme to opět vzali k Central Parku a pak po 5th Avenue zpět k Time Square. V hotelovém baru jsme pak počkali na taxíka a v 16. hod. vyrazili do zácpy. Cesta na letiště byla dost hustá, a to ve všech smyslech toho slova. Po dvou hodinách na zadním sedadle jsem nevydržela a pozřela kinderyl, protože už jsem svému žaludku nevěřila.

Flatiron building
Flatiron building

Hned na letišti jsme zjistili, že náš let má hodinu zpoždění, takže jsme opět skončili v salónku, který ani zdaleka nedosahoval úrovně toho pražského a nešlo jen o to, že skoro nebylo kam si sednout.

Chvíli po 21. hodině místního času jsme vzlétli směr Praha. Díky časovému posunu + 6 hodin jsme na Ruzyni přistáli v sobotu v 11.30 hod. a domů dorazili chvíli po druhé…

na začátek cestopisu

cestopis předcházející den

 

 

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *