Dnes je 12. Září 2020, je něco málo před polednem a jezero MOST se otevírá veřejnosti. Parkoviště se plní auty a před námi se otevírá jezero v celé své kráse.

Dnes je 12. Září 2020, je něco málo před polednem a jezero MOST se otevírá veřejnosti. Parkoviště se plní auty a před námi se otevírá jezero v celé své kráse.
I 2 hodiny strávené tady byly vzpruhou na koronavirem naspídované duše. Babí léto a kolem radost a úsměvy, dobrá nálada. Doporučujeme!
Na vrcholu Houpáku, na jeho svazích, a také v protisvahu k Dlouhému vrchu je řada starých a pochopitelně již neužívaných vojenských objektů, bunkrů, v různém technickém stavu.
Průzračně modrá voda v kaňonu mezi skalami. Strašně se těšíme do vody. Proč někteří skáčou do vody v neoprenu pochopíme velmi rychle. Voda je opravdu studená.
Když z auta zahlídneme jezero ani na okamžik neváháme. Je tu poslední místo na parkování. Lidí je tu příjemně málo. Je tady pohoda a tak trochu pocit větší svobody než ve Slovinsku.
Někdy je to až na krev! Ječím, protože sedím vpravo a ty srázy dolů mi moc dobře nedělají. Pokud nejste dobrý řidič aspoň jako naše Ajka, tak nahoru nejezděte!
půldenní výlet na nějaké pěkné místo v okolí, který by zvládly i dvě malé princezny, Štěpánka s Jindřiškou. Průzkum mapy nás přivedl na myšlenku navštívit Vyhlídku na Souš.
Jsem na pláži. Vpravo sedí rybářská rodina, přede mnou tatík s holčičkou a vlevo rybáři. Pláž je dostatečně velká . Nebe kouzlí s mraky a vodní hladina je plná vln. Jak u moře!
Ocitáme se na samotě v obci Nicov, kde stojí nádherný kostel, který navrhl známý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Nikde nikdo! Otevíráme opatrně branku, která povoluje a jsme před kostelem. Máme štěstí, že zapadající slunce dává místu i kostelu nenapodobitelnou atmosféru.