Čtyři šachtové vápenné pece byly v areálu bývalé Vojtěšské huti postaveny v letech 1927 až 1929
Dorazili jsme k plánovanému cíli. Dopřejeme si doma připravenou svačinu a pomalu se chystáme zpátky, po té samé cestě. Ta trvá tradičně kratší dobu, než trasa původní
Je všední den, pršet může začít každou chvíli.Turistů je k naší velké radosti opravdu málo. Cesta kolem Vydry to je prostě nádhera!
Obec založená v první polovině 18.století ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Vltavou, do roku 1921 se jmenovala pouze Elendbachl (Elend – bída) . České pojmenování tehdy vzniklo podle něj, protože tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku či pólku.
Pasoucí se koně, červené jeřabiny i zlatavá reznoucí tráva dávají místu až poetický nádech. Líbí se mi tady mnohem více než na populární Modravě.
Ze Srní na Modravu Ráno začínáme sportovně v Srní, plaváním v bazénu, teď informace, která se ani do povídání nehodí. Ale už po půlnoci bude všechno jinak, ach jo! Venku kupodivu svítí sluníčko. Srní /německy Rehberg/ je rázovitá šumavská obec nad kaňonem Vydry na okraji Šumavských plání. Kostel Nejsv. Trojice v Srní Jdeme kolem krásného kostela v Srní a pak...
Naše první zastávka je pak hrad Kašperk. Nikde nikdo, a tak se z malého parkoviště vydáváme do kopce ke hradu. Podzim už se přihlásil do svého ročního období. Jdeme kousek lesem, po nočním dešti ještě nestihly oschnout krůpěje rosy ani kaluže na cestě.
Dalším cílem při naší návštěvě Národního muzea v Praze, je výjimečný mezinárodní projekt - výstava Sluneční králové,
Suché skály a Pantheon Po úspěšném zdolání naši první ferraty Vodní brána, jedeme do Sokolovny na Malé skále. Oblíbená hospůdka pro cyklisty, turisty a horolezce nejen v tuto slunečnou říjnovou neděli praská ve švech. My usedáme venku. Objednáváme pivo Holba a na oslavu každá jednoho ferneta. Br, ale oslavit to musíme! Dáváme si pořádné bramborové knedle s uzeným...