Z Refugi Nou de Besiberri do Cabaña d´Angllos
Ifča má dnes narozeniny! Ráno jsem vzhůru asi od 6hodin. Skrze průhledný pás ve dveřích, sleduji ze spacáku, jak venku pomalu začíná svítat. Dlouho se rozmýšlím, jestli půjdu nebo ne, nerada bych někoho vzbudila. Nakonec ale rychle beru bundu a foťák a co nejtišeji proklouzávám ven. Je chladno, ale východ hraje všema barvama. Tak jako postupně slunce nasvicuje jednotlivé vrcholky hor, se z chaty postupně noří ostatní z chaty. Všichni se kocháme krásným východem. Pak si jdeme vyčistit zuby. Stavíme vodu na čaj a na polévku. Dnes mícháme do hovězího vývaru několik tvrdých jerků.
Od Dolores dostáváme darem jedno Nescafe capuccino 2v1, na oplátku jim dávám pár sušených křížal. Jdu do potoka nabrat vodu. Když se vracím pořizujeme „Family photo“. Pak se postupně loučíme s oběma skupinama. Po jejich odchodu rychle balíme, zametáme, na stole necháváme vzkaz a pomalu vyrážíme dolů do údolí. S Dolores jsme se večer domluvily, že jim pod autem (kolem kterého vede naše dnešní cesta) necháme odpadky, abychom je nemusely tahat. Když opouštíme Refugi Nou de Besiberri, přichází parta asi 8 lidí. Nakukují do chaty a pokračují dál. Okamžitě se mi v hlavě promítá včerejší sestup… Ještě, že už je to za mnou.
Očista u Estany de Besiberri
Sluníčko nám jde naproti a my pomalu klesáme k jezeru Estany de Besiberri. Blížíme se k velkému stádu ovcí. Jakmile jsme od nich pár metrů, v tu ránu od nás utíkají. Ve vysoké trávě splývají s okolními kameny. Pořizujeme pár fotek a pokračujeme k jezeru. Bivak už je daleko nad námi.
V dálce vidíme, že na „pláži“ u jezera někdo stanuje. Do jezera vtéká krásně meandrující říčka, která vytéká za námi z hor. Má krásnou průzračně čistou vodu. Mladý pár se psem pomalu pakují stan a vyráží nahoru. My bereme nejšpinavější prádlo a ručníky a jdeme k řece. Rychle se mydlíme (přírodním mýdlem z Aleppa), statečně se oplachujeme a pereme. Je to celkem ledárna. Chvilku se ještě válíme a sluníme u jezera a pak hurá dolů do údolí!
Sestup k přehradě
Cesta se klikatí po šutrech a sem tam je prorostlá zkroucenými kořeny stromů. Ze začátku je velmi prudká, ale postupně se sklon zmírňuje. Dole odbočujeme podle instrukcí Dolores z cesty. Míříme vlevo na parkoviště. Hledáme zelenou závoru. V dálce už vidíme auto. Jsme ale na druhé straně říčky, a tak hledáme vhodné místo k přeskočení na druhý břeh. Nakonec přecházíme přes velké balvany.
Odpadky dáváme za stěrač
Jsme u auta. Na zadní stěrač věšíme igelitku s minimálním odpadem (jsme na sebe pyšné) a přikládáme krátký vzkaz s poděkováním. Pak pokračujeme podél silnice za svodidlem směrem k přehradě Embalse de Baserca. Ifča mi ukazuje úplně zničený Refugi, který je kousek před přehradou. Je škoda, že stačí aby to bylo přístupnější a hned se k tomu někteří chovají takhle… I když je to místo hned u silnice, dají se odsud dělat výlety a je tu hezký výhled na přehradu. Je z toho spíš rozpadlé smetiště.
Alespoň něco hezkého tu zůstalo! Kolem chatky je úplný koberec ocúnů. Nádhera! Pokračujeme podél silnice po červené. Před mostem přecházíme na druhou stranu a hned za ním odbočujeme doprava na pěšinu.
Nádherná příroda
Míříme do chatky Cabaña d´Angllos. Cesta hezky mírně stoupá podél řeky. Les je tady dole opravdu nádherný, nekonečné množství malinkých propletených kmínků, obrovské ale i menší kameny porostlé mechem, na každém rohu vodopádek, přepadající do průzračné tůňky. Všechno je ještě prosvícené krásným sytě žluto-oranžovým světlem.
Čokoláda k obědu
Pomalu stoupáme, zastavujeme, fotíme, kocháme se… Dnes nikam nespěcháme, je „rest day“. Asi za 40 minut jsme u lavičky. Je 14h, a tak dáváme pauzu na sváču – každá půlku 100g čokolády Ritter Sport s keksem. No to je teda opravdu výživnej oběd…. Sedíme na obrovském balvanu uprostřed řeky a cpeme se čokoládou. Sluníme se a kocháme se krajinou kolem sebe. Chvilku se zavřenýma očima poslouchám zvuky proudící řeky. Pak dobíráme vodu a začíná stoupání…
Nemůžu uvěřit tomu, jak krásná někdy příroda dokáže být. Všude kolem jsou jahodníky, kapradiny, kakosty, všemožné druhy trav, břízy, mechem porostlé kameny,… Až na ten nekonečný krpál je to opravdu paráda. Asi nejhezčí cesta zatím.
Miluju borovice
Funím a začínají mě bolet nohy. Cesta se hodně klikatí a často se musí překonávat vysoké stupy. Několikrát už si myslím, že vidím hranu sedla, protože mezi stromy prosvítá modrá obloha. Zdaleka to tak ale není. Les se postupně mění v borovicový a přibývá kamenů. Potkáváme pár lidí, kteří se vrací dolů k autům.
Balvanové údolí a Estany Gran
Zase nic, další falešná naděje, že už budu brzy v sedle. I Ifča už mi zmizela někde v dáli mezi stromama. Alespoň kopec se začíná pomalu zmírňovat a já se dostávám do údolí. V balvanovém údolíčku doháním Ifču. Teď už se jde krásně. Jen posledních asi 30 minut do nás praží slunce. O to větší mám ale radost, když konečně shazujeme batohy u jezera Estany Gran! Okamžitě jdeme do vody. Je to ledárna, ale pár tempíček jsme zvládly. Rozkládáme ručníky a sluníme se. Biváček Cabaña d´Anglos je přímo naproti nám nad jezerem. Vypadá to, že budeme mít společnost…
Nafouklá parenica a prosciutto crudo
Honí nás mlsná, a jelikož má Ifča narozeniny, vyndáváme slavnostní pohoštění (přípitek proběhl včera). Úplně nafouklá parenica a prosciutto crudo. Mňam! Koukáme do mapy a plánujeme následující 3 dny. Pokud vše vyjde podle plánu, bude to další krásná cesta! Dokonce se nám povedlo zakomponovat i biváček, který nám doporučila Dolores, ze kterého bysme pak chtěly sejít do Benasque. Tak uvidíme, jak se to vydaří.
Balíme a míříme k chatě. Po cestě ještě doplňujeme vodu. V chatě je spoustu místa. Jsou tu 3 lidi, takže se krásně vejdeme. Uvnitř je velká lavice se stolem a letiště a horní patro na spaní. Připravujeme spaní, bereme sušenky a jdeme si sednout na šutr nad jezero. Ifča luští sudoku, já píšu deník. Začíná se ochlazovat a tak zalézáme do chaty. Stavíme vodu na čaj.
Glamping
Zrovna se dívám na otevřená, rozpadlá, provizorně obouchaná okna, když Ifča čte nahlas z časopisu: „Zapomeňte na zatuchlé chatky nebo promočené stany,…“ smějeme se. Ifča nemůže uvěřit novému objevu – „ glampingu“. Glamping je slovo složené ze slov „glamorous“ a „camping“, zkráceně tedy kempování v luxusu. „Ty vole co ty lidi nevymyslej fakt, to sou zase kraviny.“
Brkaše s vepřovým na česneku
Přichází další paní – Švýcarka, která je na cestě už 3 týdny. Sedm lidí usedá k velkému stolu a všichni vyndáváme své vařiče. Zkoumáme kdo má jaký a čí je lehčí a lepší,… Vaříme brkaši v vepřovym na česneku. Docela mňamka. Ifča se ještě dojídá sezamovou sušenkou.
Povídáme si, vyprávíme o svých cestách a zážitcích. Moc příjemná parta a krásný příběhy. Pak se kocháme západem, čistíme zuby a jdeme si lehnout. Někdo chce spát, někdo si čte a někdo kecá – Ifča. Řeší vybavení do hor.
Nově příchozí mladý pár (už za tmy) nakoukl dovnitř a nakonec staví stan vedle chatky.
Rozbité okno
V noci se několikrát budím. Fouká na mě studený vítr z rozbitého okna. Zdá se mi o obrovské hostině kde je všechno na co si vzpomeneš – cpu se krevetama na bylinkách a čerstvou zeleninou.
Dnes jsme ušly cca 11,2 km, nastoupaly 883 metrů a sestoupaly 834 metrů.
Přidat komentář