Portugalská dovolená. O tom přece není co psát, říkáte si. Jenže od babičky s dědou už se začaly ozývat věty typu ,,Už se těšíme na přednášku!“ a jestli je tu možnost se tomu vyhnout, jdu do toho, páč mnohem radši píšu než mluvím. Takže babi, tady to je. Pohodlně se usaď, vem si teplý ponožky, uvař si kafíčko a neboj, bude to krátký a žádný zbraně jsem neviděla...
Poslední den v horách Vstáváme lehce před 7h. Čaj vaříme hezky ze spacáčků. Pobalujeme věci a jdeme se rozloučit na Góritz. Na záchodech čistíme zuby. Necháváme batohy venku na lavicích a jdeme dovnitř. Ifča jde doplnit vodu a když se ptá na předpověď, zjišťuje malou drobnost. Včera jsem zapomněla zaplatit za ubytování. Moc se omlouvám a platím 23,50 eur za 1 noc i...
Až v Turecku jsem pochopila, v jak skvělý zemi žijem. Žádný medvědi, žádná smrtelně jedovatá havěť, žádný kalašnikovy ani miny, žádný přehrocený lidi, kteří Vás neustále zastavujou a ptaj se, jestli náhodou nepotřebujete zachránit. Naopak. Plácnout si ležení můžete kamkoliv, páč vás nejspíš nic nesežere ani nezastřelí, je tu dostatek rybníků a vodních nádrží na...
Horolezecký park v lomu Alkazar Z Radotína vyrážíme tentokrát vlakem do Srbska. Je chladno, za půl hodinky vystupujeme na malém nádraží v Srbsku. Přejdeme po mostě Berounku a vydáváme se k lomu Alkazar. Cestou podél řeky to je sem asi 25 minut chůze. Před námi jde tlupa malých cestovatelů se svými velkými průvodci. Jaro už rozselo po cestě nějaké ty sněženky a...
Kappadokie a stratovulkán Hasan Dagi Po onom posledním dobrodružství, kdy jsme viděly stejně armádní techniky jako hor, jsem se rozhodla, že si moje nervy zaslouží menší regeneraci. Barča odjela v úterý brzy ráno a přesunula se za jejím kamarádem Bořkem do Jerevanu, který je tam taky na Erasmus programu (a mimochodem taky píše blog, tak na to kdyžtak mrkni )...
Z Refugi Nou de Besiberri do Cabaña d´Angllos Ifča má dnes narozeniny! Ráno jsem vzhůru asi od 6hodin. Skrze průhledný pás ve dveřích, sleduji ze spacáku, jak venku pomalu začíná svítat. Dlouho se rozmýšlím, jestli půjdu nebo ne, nerada bych někoho vzbudila. Nakonec ale rychle beru bundu a foťák a co nejtišeji proklouzávám ven. Je chladno, ale východ hraje všema...
Už brzy ráno (kolem 4:30) vychází první horalové nahoru po cestě, kterou jsme včera sešly ze Similaun hutte. Jakmile začínají údolí osvěcovat první paprsky, turisti si nás začínají všímat. Ukazují na nás a něco si šuškají, jedna rodinka nám mává. Obě už se dlouho jen převalujeme a nemůžeme usnout. Pomalu tedy vstáváme. Moc se nám nechce do promáčených smradlavých...
Zvoní budík. Ještě chvilku se válíme a pak pomalu vylézáme z pelechu. Snídáme bagety, které nám zbyly z předešlého dne, dopíjíme džus a k tomu teplý čaj. Kolem nás už začínají stoupat turisti mířící nahoru. Balíme a vyrážíme. Slunce začíná osvěcovat vrcholky hor a pomalu se nám odkrývá okolní krajina. Ještě včera jsme se pekly v autě na dálnici a teď jsme tady...
A je to tady! Konečně! V Praze je hrozně, a tak s Ifčou vyrážíme do hor. V 9 hod nabírám Ifču před barákem a míříme směr Plzeň. Tentokrát jsme zvolily jako vhodnější variantu vlastní dopravu. Jedeme do Otztalských Alp, konkrétně do městečka Vent, ze kterého budeme vyrážet. Vzhledem k vysokým teplotám máme po cestě vytypovaných pár míst, kde se chceme vykoupat. První...
Schwarze Lacken. Od lanovky v Aschbachu jdeme zpět kolem našeho statku Tholer, ale mohly jsme jít rovnou od lanovky. Vyrážíme po červené 27. Nahoru k turistické chatě Naturnser Alm by to mělo být asi 2 hodiny výšlapu s výškovým převýšením kolem 700 metrů. Jdeme převážně lesem , později se nám otvírá pohled na horské masívy. Čím výše stoupáme, tím více sněhu tu je...