Barma = Myanmar
Víza do Myanmaru jsou hotova, vyrážíme Tak nějak by se dala zformulovat naše výprava do “ dosud tajemstvím a neznámem opředené země „. Velký omyl !! Tato země je v posledních pár letech objevena a zkoumána velkým množstvím zahraničních turistů, především její turisticky nejznámější oblasti. Jenom české cestovní agentury trochu zaspaly… Vízum Je to naše již...
Jsme na Khao Lak, už trochu unudění sluněním na pláži a tak vyrážíme na motorce na výlet. Když projíždíme turisty natřískaném Khao Lak, zní mi v uších lákadla všech cestovek, že jste v zapomenutém ráji, kde je klid a málo turistů. OMG:-( . Prvním cílem by měla být Motýlí farma – Butterfly garden. Hm, nikde ani noha, motýli už asi šli spát a tak zkoušíme aspoň...
Vstávat, vstávat. Na recepci nikdo není. Jak jinak , ani mě to už nepřekvapuje. Dáváme na pult malý doplatek za večeři, jinak jsme naštěstí vše uhradili včera. Jen tak naokraj, kdyby nás Thajci udali, že jsme odešli / i když né naší vinou / bez zaplacení, asi by jsme šli do žaláře. V přístavu na Yao Noi jsou pouze domorodci, kteří jedou za prací na Phuket. Cesta...
Na výlet 4. ostrovy kolem Yao Noi jedeme až zítra. Já se už nemohu dočkat, že si za chvíli zajedeme do Green Coffe baru na úžasnou bagetu a výbornou kávu. Moře je teď na naší straně a tak hurá na pláž. V našem resortu Pasai, pak báječné dopoledne, završíme výbornou rýžovou polévkou. Dnešní den je povinný ležing, drinking a pohoda. Večer si dáme jedno pivko...
Objevit resort není jen tak. Na ostrově Yao Noi jsme trávili 4 noci a snažili se ostrov trochu více prozkoumat. Díky zapůjčené motorce byl průzkum ještě snadnější. Ostrov projíždíme křížem krážem. Na jedné z cest jsme zajeli do palmového lesa a tak trochu bloudili. Několik thajských dělníků na nás pokřikuje paradíse, paradíse!!! Jó paradíse, nevíme o čem to mluví...
Rychle zabalit a hurá za dalším dobrodružstvím. Krabi nás zklamalo, možná to mohl zachránit nějaký pěkný výlet po okolních ostrovech. Ale únava po 30. denní cestě v Barmě je příliš velká, takže žádné stěžování, vyrážíme!! Honzu bolí břicho, resort Ruenmayura, ve kterém jsme bydleli, byl čistý (1350 BTH dvoulůžkový pokoj), horší to bylo s připojením na Wi-Fi– střídavě...
Je už večer, kdy po cestě letadlem z Barmy do Bangkoku a potom letadlem na Krabi, odjíždíme autobusem na naše známé místo , do zátoky Ao Nang. Jsme zde již potřetí. Poprvé jsme tady byli v roce 2004, přesně rok po ničivém tsunami, s našimi dětmi. Je tma, ale je jasné, že se tady toho opravdu hodně změnilo. Porovnávat s Barmou není možné. Tady už je to úplně jiný svět...
Je konec, konec barmského putování. Jedeme na letiště a a snažíme se ještě do sebe nasoukat poslední kousky této zajímavé země. Cesta na letiště trvá hodinu a já si přehrávám v hlavě film. Hlavní postavou je Barma, země tisíce pagod, země úsměvů. Vidím nádherné lidi, lidi těžce pracující, vidím typický mlžný opar vznášející se nad vesničkami i velkými městy, opar, ...
Okolí Mingunu a 26 dní v Barmě je za námi. Je brzké ráno a já nechci vstávat. Chci se válet v posteli a nic nedělat. Venku je tma a zima. Proč, proč , vždyť máme dovolenou !!! Ale co, už jsem oblečená a tak to nějak zvládnu. Venku už čekají chlapíci na motorce. Vyrážíme, mám na sobě péřovku a drkotám zubama. Na ulicích v Mandalay je už docela rušno, kolem stánků...
Po dlouhé době vidíme v televizi zprávy. Titulky jasně říkají, že se díváme na zprávy z Ukrajiny. Zapálené ohně, barikády, zranění lidé. Další zprávy jsou z egyptské Gízy, útok. Možná, že nás potěší zápas Berdycha na Australian Open. Hm, tak prohrál. Snídaně se známkou lepší 4 v ET hotelu nám náladu moc nevylepší a tak už dost špatně naladění odcházíme do kanceláře...