Barma = Myanmar
Nyaung Shwe Plán moc měnit nemusíme, místo po svých přejíždíme z Kalaw na jezero Inle taxíkem. Máme s sebou na 3 dny průvodce (i když popravdě řečeno já bych raději jela sama). Jedeme příjemnou krajinou a také úplně jinou Barmou než jsme zatím zažili. Slušná silnice, velké benzínky, domy i školy, velká nákladní auta , prostě civilizace. Civilizace smíchaná se...
Vstoupíte za zdi a bránu kláštera Shwe Yan Pyay a před vámi se zjeví nádherná dřevěná stavba se zvláštně tvarovanými architektonicky oválnými okny, klášter bohatě zdobený mozaikami i zlatými ozdobami, zrcadly, zdobenými sochami , to vše doplněné živými sochami mladých chlapců v karmínových mnišských rounech. Obrazy mladých mnichů vypadají úžasně, musíte si odmyslet...
Jsme v Barmě už dva týdny a pořád nás tato země něčím překvapuje. Jsou dny, kdy se vracíme o 50 let nazpět a prožíváme život našich rodičů a dědečků, to když plujeme po řece v Mrauk – U, to když vidíme jak se sklízí právě uzrálá rýže a když přijíždějí rybáři do přístavu, na dalších místech tam, kde se cukr ručně vyrábí z cukrové třtiny, kde se vyrábí ručně cihly...
Jdeme po dřevěných schodech do domu, kde nás mile vítají. Tady dnes budeme spát. Je mi mizerně, náš průvodce se barmsky domlouvá něco s našimi hostiteli. Žena mě vezme za ruku a ukládá na připravenou rohož, která je uprostřed velké místnosti. Tady všichni budou s námi spát, večeřet, povídat. Je mi zima a klepu se jako osika. Nabídka večeře a čehokoli mi obrací...
Nejdelší teakový most světa – U Bein Bridge Když si ráno v Amarapuře přivstanete a přežijete 30 minut ranní zimu třeba na motorce, přijedete na místo, kde je tma a očekáváte zázrak. Jste na místě, kde někde kolem vás je jezero Taungthaman a nad ním se táhne 1 200 metrů dlouhý a také nejdelší most na světě, teakový skvost – U Bein Bridge. Kam si...
Okolí Kalaw. Jsme na horách, je ráno a je chladno. Ranní snídaně na střeše hotelu s překrásným výhledem do krajiny kolem Kalaw. Přemýšlíme, co si na čtyřdenní pouť do hor vezmeme s sebou. Zbytek věcí si od nás bere Dží a vyzvedneme si je po návratu. Vycházíme z hotelu. Honza z Jackem jdou daleko přede mnou. Jsem velmi unavená a nic se mi nechce. Předjíždí nás Dží...
Odjíždíme z Ngapali. Jdu se ještě rychle rozloučit se spisovatelkou Elizabethou. Z recepce se ještě podaří zavolat barmskému průvodci a příteli paní Zdeňky z ČR. Do Heho přiletíme hodně pozdě a tak jsme rádi, že pro nás přijede na letiště a zajistí i ubytování. Cestou na letiště projíždíme kolem velmi luxusních hotelů, které z naší pláže vůbec nebylo vidět...
Smradlavé rybky. Je půl páté ráno, v břiše se nám to vaří, rychle zabalit. S velkým vděkem si děláme skvělý Lipton na pokoji. Recepční otevře dveře do tmy a zakřičí : taxiíík! Ohýnek, který plápolá na druhé straně ulice, trochu ožije a za chvíli stojí před hotelem tuk – tuk. Ztemnělou hlavní třídou, kolem stánků s kouřícími ohýnky i vůní kávy, projíždíme...
NGAPALI Popravdě řečeno, na pláž v Ngapali , jsme plán jet neměli. Cesta sem, byla vlastně náhradou, za cestu do barmských hor na festival horských kmenů Naga. Mezipřistání , zde v Ngapali, bylo poprvé cestou do Sittwe , kdy jsme přistávali v bílém písku na břehu krásného moře. Z letadla vystupovali turisté, kteří se těšili na dovolenou strávenou v luxusních...
První slušná snídaně v Royal Guest Housu, dnes nám ji uvařil recepční. Už měl těch stížností asi dost. Na stole jsou nudle se zeleninou, džus i káva, tak jak to má být. Do přístavu v Mrauk – U s námi jede Caňon , loučení je milé a srdečné. Fajn chlapík! V přístavu nás už nic nepřekvapí, zpět jedeme stejnou lodí, jenom ten trs banánů na cestu je ještě ubožejší...