Do Izraele jsme se vydali s jasným cílem: ohřát se a načerpat trochu sluníčka z Blízkého Východu. Začátkem prosince bývají průměrné denní teploty stále ještě okolo 15°C a turistická sezóna je v útlumu. Člověk by řekl, že se jedná o ideální čas k návštěvě země, kterou přes hlavní turistickou sezónu okupují tisíce turistů ať už na plážích Mrtvého moře, nebo ve frontách...
Pokud bych měla definovat tento poměrně mladý stát Blízkého východu pouze jedním slovem, asi bych si musela vybrat slovo „průšvih“. Zcela upřímně si myslím, že většina turistů, kteří s nadšením překročí místní hranice, se mnou nebude souhlasit. Určitě by zvolili slova jako: „starodávný“, „slunečný“, „horký“, „historický“ případně „multikulturní“, ale rozhodně ne...
Jestli o nějaké zemi mohu tvrdit, že je opravdu multikulturní a názorově a nábožensky rozpolcená, pak je to Izrael. Země, ve které neexistuje ateismus, země tří jazyků a země, kde na jedné straně ulice potkáte luxusní mrakodrapy a na druhé nuzné přístřešky. Země, o které jsem si ještě do nedávna myslela, že z ekonomického hlediska nikdy nemůže fungovat, je tu už...
Když nám naši kamarádi oznámili, že zítra bude v Jeruzalémě sněžit, očekávala jsem nanejvýš pár spadlých vloček. Představovala jsem si „kalamitu“ která každý rok zcela neočekávaně nastane na začátku zimy v Praze a vnitřně jsem se smála. „Pro nás není sníh žádná novinka,“ zlehčovala jsem celou situaci. Jenže pak jsem se ráno probudila a nemohla uvěřit svým očím...
“Jeruzalém je přístavním městem na břehu věčnosti” Jehuda Amichaj. Odpoledne jsme se rozhodli věnovat nasávání atmosféry Starého města. Z Olivové hory sem lze dojít poměrně příjemnou procházkou z kopce. Poměrně proto, že cesta se svažuje dost prudce a nohy poutníků a turistů zahladily povrch do podoby asfaltového zrcadla. Nikdy by mne nenapadlo, že...
Že jste byli nejdál na slapské přehradě? Každoroční výlety pod stan už vás příliš nelákají? Pak zkuste něco nového a netradičního. Dopřejte si alespoň letos luxusní exotickou dovolenou v některé z asijských destinací, které vás uchvátí nejen svou jedinečnou krásou, kulturou, místními zvyky, ale také mentalitou lidí, kteří zde žijí. Sbalte kufry, a zjistěte, kdy vám...
Olivová hora. Před úsvitem nás vzbudilo svolávání k modlitbě z minaretu za hotelem. Instituce muezzina prošla jistou modernizací, takže tradiční Azán zní dnes většinou z reproduktorů. I tak vytváří neopakovatelnou atmosféru, obzvlášť před druhou modlitbou, která se koná po rozednění. Město se pomalu probouzí, vedro ještě nestihlo udeřit a ze všech směrů se střídavě...
Začátek našeho cestování s dětmi po Asii se datuje rok po tsunami. V Asii jsme celkem strávili 5 měsíců. První cesta do Asie byla pro nás velká neznámá. Děti byly zvyklé s námi cestovat po Evropě od miminkovského věku. Jet do Thajska rok po tsunami bylo i s velkými obavami a celý půl rok před cestou jsme sháněli informace. Hory, moře, džungle, na lodi i na...
Izrael – proč zrovna tam a ne třeba do Egypta. Vy jedete do Izraele? A bez cestovky? Vždyť je to tam samej terorista, denně lítaj vzduchem rakety a sebevražední atentátníci číhají na každém rohu. Že vám to stojí za to. Přestože to byla moje první cesta, která začínala starostlivým varováním okolí, které se stupňovalo v katastrofické vize, že letíme vstříc...
SURFAŘI na Srí Lance a kluci na prknech Jedna z posledních zastávek naší měsíční cesty po Srí Lance je jedna s dlouhých pláží v okolí Weligamy. Tady v zátoce , s haldami písku a mělkým mořem, je ráj. Žádní turisté, jenom kluci na prknech. Surfují. Honza po svém úrazu v Tangalle se plíží a sune pomocí berlí a usedá na jednu bárku vysunutou a zařazenou v šiku...