Vyrážíme směr Fuen Blanca Ráno rychle pakujeme, aby nás nikdo neviděl. Poklízíme kolem a vyrážíme směr Fuen Blanca. Ťapeme asi hodinu, pak zastavujeme u pěkného vodopádu na snídani. Dáváme si napůl včerejší bagetu. Cesta dále pokračuje kaňonem. Buď stoupáme, nebo traversujeme. Koleno se sem tam ozývá, ale jdu Ifče poměrně v patách. Asi na dvou místech scházíme z...
Vývárek k snídani Ráno vstáváme kolem 7 hodiny. Snídáme hovězí vývárek, což našeho spolubydlícího trošku udivuje, ale podle mě nám jen závidí. Loučí se s námi a pokračuje dále svou cestou. My ještě poklízíme věci a po červeně značené turistické trase vyrážíme směrem na San Juan de Plan. Cesta se příjemně klikatí lesem. Co krok, to skupina klouzků! Necháváme je ale...
Všichni se vrací stejnou cestou, my jediné plánujeme jít druhou stranou. Trošku mě znervózňuje, když doktor oznamuje, že je to značené jako „lehce nebezpečné“.
Míjíme Refugio v katastrofálním stavu. Na klice visí lidský exkrement v pytlíku. Znechucené pokračujeme dál a doufáme, že nás čekají milejší překvapení…
Je asi jedna ráno a já už opravdu nemůžu. Takováhle zima mi nebyla, ani když jsme s Ifčou spaly v -20 stupních. Všechno mám úplně promočené. Vyndávám si z lékárny izometrickou folii, snažím se do ní celá zabalit i se spacákem. Na chvilku to pomohlo a myslím, že jsem tak na 20 minut usnula.
Cesta ke Cabaně Dolores Ráno se od Benasque ukazuje modrá obloha. Nakonec tedy asi zkusíme bivak, který nám poradila Dolores. Snídáme hrachovku a česnečku. Při popíjení čaje luští Ifča křížovku. Chvilku ještě posedáváme a čekáme co se vyvrbí z oblohy. My i naše spolubydlící máme pro dnešek dvě varianty. Pokud bude pršet sejdeme s Ifčou do města, ona zůstane ještě den...
Z Cabaña d´Angllos do Refugio De Pescadores Budím se hrozně brzy. Nechci nikoho vzbudit, tak se snažím ještě usnout, ale nejde to. Konečně se začíná ze spacáku soukat můj soused, tak vstávám taky (už to nebude jen na mě). Je celkem zima. Nutela ve skle Do deníku si zapisuji poznámky o našich spolubydlících: Angličanka cestuje všude se svým přítelem, který je o hlavu...
Z Refugi Nou de Besiberri do Cabaña d´Angllos Ifča má dnes narozeniny! Ráno jsem vzhůru asi od 6hodin. Skrze průhledný pás ve dveřích, sleduji ze spacáku, jak venku pomalu začíná svítat. Dlouho se rozmýšlím, jestli půjdu nebo ne, nerada bych někoho vzbudila. Nakonec ale rychle beru bundu a foťák a co nejtišeji proklouzávám ven. Je chladno, ale východ hraje všema...
Sestup z Col d´Abellers na Refugi Nou de Besiberri Ifča: „Chyť se tady, ruku dej sem.“ Chci se chytit kamene, který se najednou odlomí a letí dolů: „Tam ruku nedám!“ Ifča: „No tak ji dej jinam.“ Já: „Ale kam?“ Ifča s hlubokým nádechem: „Ach…. Tak třeba sem. Zkus tenhle kámen.“ Zkouším kámen, na který mi Ifča ukazuje, ten naštěstí vypadá, že drží pevně. Ifča: „Neboj...
Výstup na Besiberri Sud V 7 vstáváme. Ifča jde pro vodu na vaření. Snídáme polévku s krevetama a citronovou trávou. Úlet. Ze zbytku vody ještě vaříme čaj. Polévka hezky voní, ale umělá chuť prášku všechno ostatní přebíjí. Balíme a vyrážíme směrem k jezerům Estany Gémena. Stoupáme lesem po velmi strmé pěšině, ale překvapivě se jde celkem dobře. Divoké koně Ifča má...