20. dní v Barmě nějak rychle uteklo a my si na tuhle krásnou zemi plnou kontrastů, zvykáme. Dnešní ráno je opravdu velmi chladné a možná, že se nám bude po příjemném počasí stýskat až nás Bagan sežehne svým sluncem. Půjčujeme si kola a jedeme ještě jednou ke starému chrámu Shwe Yaunghwe Kyaung s krásnými dřevěnými okny. Zpět jedeme kolem přístavu s dlouhými...
Smradlavé rybky. Je půl páté ráno, v břiše se nám to vaří, rychle zabalit. S velkým vděkem si děláme skvělý Lipton na pokoji. Recepční otevře dveře do tmy a zakřičí : taxiíík! Ohýnek, který plápolá na druhé straně ulice, trochu ožije a za chvíli stojí před hotelem tuk – tuk. Ztemnělou hlavní třídou, kolem stánků s kouřícími ohýnky i vůní kávy, projíždíme...
Ciudad Bolívar Město na břehu Orinoka. Ráno začínají přípravy do Gran Sabany. Vyfotím si Posadu Don Carlos a pana majitele. Věci si uložíme v recepci a jdeme si prohlédnout Ciudad Bolívar. Je opět vedro k zalknutí. Naštěstí je posada v centru a nemusíme chodit daleko. Město má 300 tis. obyvatel. Původní název Angostura, v překladu úžina, založené roku 1764 na jižním...
Jsme na nádraží. Jak je vidět, tato místa jsou všude na zeměkouli stejná. Bezdomovci, lidi ze sociálně slabších vrstev, nechutné záchodky a šílená špína- typické znaky autobusových nádraží. Náš spoj jede ve 21:00, tedy podle popisu na čelním okně autobusu má odjet v devět večer. Odjezdový čas je ovšem z neznámých důvodů posunut o půl hodiny. Nikdo se nediví. Spíš...
Lotyšsko je jedním z pobaltských států. Z České republiky se sem dostanete nejjednodušeji letadlem za 2,5 hodiny anebo můžete zkusit cestu přímým autobusem do jeho hlavního města Rigy – ta trvá o poznání déle, zato může být dražší a o to šílenější. No, a protože nejsem z lidí, kteří dokážou najít zpáteční letenku za 2,2 tisíc Kč (jako druhá Češka, která je tu se...
Uyuni, kde chcípl pes… Petr špatně spal, zato já a Janka jsme spaly jako jezevci. Je brzo na snídani a tak ještě lezeme na střechu nafotit si Potosí z výšky. Je to nádherný pohled. Jdeme na snídani a u stolu s námi sedí několik Francouzů s dredama na hlavě. Dostali jsme snídani, marmeláda a vajíčko. Paní zapomněla na pečivo a když nám nesla džus, vtipkovala...
Na začátek cestopisu Sbohem země zaslíbená aneb přelet na Island 3.10.2011 pondělí Na letiště jsme dorazili včas. Rozloučily se s Jonem a vyrazily k přepážce letecké společnosti Island express. Už ve frontě jsme si všimly, že lidé před námi mají nějaké problémy se zavazadly. A pak jsme přišly k přepážce my. prosím, dejte na váhu svá zavazadla.“… „21,6 to by...