Cesta ke Cabaně Dolores Ráno se od Benasque ukazuje modrá obloha. Nakonec tedy asi zkusíme bivak, který nám poradila Dolores. Snídáme hrachovku a česnečku. Při popíjení čaje luští Ifča křížovku. Chvilku ještě posedáváme a čekáme co se vyvrbí z oblohy. My i naše spolubydlící máme pro dnešek dvě varianty. Pokud bude pršet sejdeme s Ifčou do města, ona zůstane ještě den...
Mami, ten sestup je hodně náročný, to Ajka jen tak nedorazí! Zkoušíme ještě jeden telefon, signál je mizerný, ale za chvíli se povede. Jediné, co se domlouváme, že zkusíme volat nebo pískat jestli se uslyšíme. Nic, ale přeci jenom já něco slyším, a ještě jednou pískání!. Sárka vyráží znovu do kopce a za půl hodinky ty moje holky vycházejí z lesa! JUPÍ!
Odpoledne se přemisťujeme z Portorože co nejblíže k NP Triglav, do míst odkud půjde Ajka na Triglav. Je už tma, když parkujeme v kopcích na místě, kde možná chodí i medvědi. Uleháme hned, pod miliony hvězd nad námi.
Naivní, že v městečku Piran v pohodě zaparkujeme, vyrážíme. Městečko, co se týče zaparkovaných aut je plné k prasknutí. Kam s velkou dodávkou? Poslední naděje jsou podzemní garáže. Já si užívám zatím krásného západu slunce na pobřeží a holky si zažívají adrenalin v podobě hodinového zaparkování v garáži. Jediné volné místo je v nejnižším patře -7. Vytočit dodávku v...
Jsme téměř na hranicích, všichni před námi to otáčejí. Do země je nevpustili. Nechápeme a pomalu se smiřujeme s tím, že Slovinsko je nám zapovězené. Navíc nemáme doklady od auta. "kam jedete"? K jezeru Bled. No, tak jeďte! Cože? " Jako fakt, nechtějí ani doklady nic. Jsme ve Slovinsku. První billboard, který nás tu vítá se jmenuje KORONA!
V městečku Altaussee zaplatíme 18 EUR za cestu a vyrážíme. U brány stojí auto a Rakušanka vybíhá s auta a gestikuluje, že máme couvnout. Couváme, jim se otevírá brána a řidič rychle projíždí, paní za ním běží a ve chvíli, kdy je pod branou dostane závorou přímo do hlavy. Je to taková rána, že závora se sklopí na zem.
Už v Čechách jsem koupila vstupenky do soutěsky Vintgar (20EUR/lístek) – šlo to tedy jen pro dospělé s tím, že dětské lístky (4 EUR) se musí dokoupit na místě. Lístky přitom byly na konkrétní hodinu. Já je koupila na devátou, aby mi ostatní nenadávali, že musí brzo vstávat, jinak v červnu soutěska otvírá v osm hodin (v létě pak už v 7 hodin). Autem jsme to k soutěsce...
Po mokré túře se těšíme se do teplíčka, kupujeme vstupenku a hurá do termálů. Je tady, asi i díky ošklivému počasí, docela narváno. Metr rozestup? Jak kde. Do sauny můžeme až v 18 hodin, je tam asi plno a tak po příjemné koupeli usínáme na lehátku. V saunové vesnici to je ovšem mnohem lepší. Je tu klid, parádní výhled na Grimming
Cestou vidíme v dáli osamocený modrobílý osamocený kostelík, kde na chvíli spočineme. Modlím se v něm za mou sestru, kterou čeká zítra operace, aby byla zas brzy zdravá.
Pserimos. Většina lidí se koupe na krásné pláži, připomínající mne tak trochu pláž na Krétě v Matale