Ferraty, Lohnerhutte SAC, vodopády Enstligen Wasserfalle, Hinterengstation. Je sedm hodin ráno. Zvoní mi budík. Otevírám oči a přímo přede mnou v okně jsou ranním sluncem krásně ozářené hory. Jdu si vyčistit zuby a pak uklízím stůl po večeři. Spolu s Milanem pak myjeme nádobí a připravujeme snídani. Pak všechny budíme. Jen Jirku a Kubu necháváme spát. Po snídani...
O tom, že bychom se mohli vydat do Kostariky, jsme se se Zbyňkem začali bavit zhruba v červenci 2010 – byli jsme trošku ovínění, neb to bylo na svatbě našich společných kamarádů, takže jsem nepředpokládala, že se tyhle plány změní v realitu. Přesto jsem si pár dní poté obstarala průvodce a připravila jakýsi možný itinerář na 17 dní. Itinerář šel do šuplíku a pár...
Jídlo Jídlo na Filipínách skoro vůbec nepálí, což je pro Asii docela netypické. Občas je na stole nějaká pálivější omáčka nebo je na talíři pár čerstvých čili papriček, ale rozhodně to není žádná „síla“. Zvlášť ve srovnání s korejskou kuchyní chyběl té filipínské říz. Většina mas – oblíbené je kuřecí, vepřové i hovězí – je připravena na sladko v barbecue omáčce. Na...
Cesta do Adelbodenu Sobota 16.8.2014. Vstávám velmi brzy. Budík zvoní v 6.30. Dobaluji věci a jdu si dát teplou sprchu. Kolem 8 hodiny přichází Ajka. Dáváme si společně snídani a čekáme na kluky, kteří pro nás mají podle domluvy přijet v 8.30. Je 10. hodin a Ajce zvoní mobil. Volá Sabina, kde jsme. „Doma“ odpovídá naštvaně Ajka do telefonu. Hm, my v Plzni...
Drnčí budík. Je pět hodin ráno. I když chtění je veliké, lenost opět zvítězila. Vracíme se zpět do postele a za chvíli nevíme o světě.Ven vyrážíme až v 11 hodin. Naše elektrokola trochu trucují a zadek i ruce mě dost bolí. Jedeme na pagody, které jsme ještě neviděli. Slunce zase pěkně připaluje, jedeme kolem stěny starého Baganu až na břeh řeky. Tady pod vysokými...
Stadion Yankee Noc nebyla nic moc. Jednak postel byla tak měkká, že mi to přišlo, jako bych spala na vodě – když se na jedné straně někdo pohnul, ten na druhé straně začal ten druhý lítat jak při pořádném vlnobití. Zadruhé jsem kvůli časovému posunu nemohla moc spát, často se budila a nakonec to vzdala, a v 5.30 hod. vstala (trochu mi to připomíná budíčky doma...
GRENOBLE. Lanovkou a metrem jsme dojely na vlakové nádražní Part Dieu. Původně jsme myslely, že se do Grenoblu dostaneme vlakem TGV, ale bohužel jsme musely vzít za vděk vlakem TER. Cena za vlaky je ve Francii vysoká, takže za 1,5 hodiny ve vlaku jsme zaplatily každá 20,50 EUR (zpátky to samé, žádnou slevu neměli, resp. skupinové slevy byly až od 10 osob). Do...
Miss ČR 2013. V jednu ráno nás čekalo probuzení a odjezd na sever. Cesta byla naprosto šílená, připomínalo to tankodrom a řidič jel jednoduše jako prase. Za 4,5 hodiny jsme byli v El Nidu a začalo dlouhé hledání ubytování. Řidič se nám sice snažil pomoci, ale bylo moc brzo ráno a všichni ještě spali. Nakonec jsme se nechali vyložit na pláži a začali si ubytování...
Traboules. Tentokrát jsme si našly ubytování i se snídaní, takže naše ráno začalo bagetou s máslem, medem, džemem nebo nutelou, džusem a sklenkou kávy či čaje. Venku bylo slunečno, ale celkem chladno, takže jsme se ze šatů radši převlékly do kalhot. Po snídani jsme vyrazily na nábřeží St. Antonie, kde se konal ranní trh (teda očividně nejsou Francouzi zvyklí vstávat...
Zrodila se láska V New Yorku jsem poprvé byla před 11 lety. Tenkrát na mě nijak zvlášť nezapůsobil. Prostě město, a ta já až zase tak moc nemusím. Možná to bylo tím, že tou dobou jsem byla v Americe už pět měsíců a „byla jsem zvyklá“. Nebo to bylo tím, že končily ty nejkrásnější prázdniny, co jsem zažila, a já byla smutná. Třeba to způsobilo i sychravé listopadové...