Objekt zapsaný v UNESCO Do Kutaisi jsme přijeli večer. Naše maršutka zastavila na frekventované silnici kdesi před občerstvením McDonalds. Ifča s Petrem neváhali ani chvilku: „Mc Donalds! Super“ zněly jejich nadšené hlasy a mě polébvalo horko, že bych si měla dát večeři v tomto „skvělém“ fastfoodu. Venku pršelo, a tak jsme před dalším krokem vstoupili do restaurace...
Klášter Jvari Jen několik kilometrů severně od hlavního města Gruzie, Tbilisi, se nachází město Mtskheta – kdysi kulturní a náboženské centrum země, které dnes navštíví snad každý turista jedoucí do Gruzie. Dostat se sem nebude problém. Z Tbilisi sem jezdí každých pár minut nějaký veřejný autobus, který vám zastaví, kde budete chtít. Horší je to s návštěvou...
Ushguli, stopem do Mestie a s policajty k ledovci Při vzpomínce na včerejší setkání s nenasytnou obchodnicí ještě stále cítíme vlny nepříjemných emocí. „Je vidět, že sem už dorazily peníze ze zahraničních turistů a místní se toho snaží využít. Arménci jsou výrazně nezištnější a snad i pohostinnější,“ uzavíráme nakonec jednoduchými soudy naše zklamání. Usguli Jsme...
Ferrata Sent. Sosay Další budík na 7:00 a k mému překvapení byla skupina Italů pryč. Zbyly po nich jen uklizené postele. Vstávám a nohy stále ještě bolí. Balíme věci, jdeme vařit čaj a platíme ubytování. Všichni Italové jsou už pryč. Na chatě a před chatou zůstávají jen skupinky Čechů. Dnes je den s názvem: „záleží“. Naším hlavním cílem je několik hodin vzdálená...
Okolo Cima Brenta Bassa Budík mi zazvonil v 7:00. Jak jsme včera pochopili, na Via ferrata delle Bocchette platí (co se týká počasí) jednoduché pravidlo: „Bouřky přicházejí odpoledne. Ráno je téměř vždy krásně.“ A protože je toto pravidlo všem známé, lidé nastavují budíka na 6:00 ráno případně ještě dříve, aby během stálého dopoledního počasí stihli ujít nejdelší...
Cestopis Gruzie, Arménie 3 Noční vlak nás nechává něco před 7 v Jerevanu. Sme tu prakticky jediný – v podstatě jen my a taxikáři, kteří se na nás slétají jak vosy na med. Ptáme se, za kolik do centra přes nějakou směnárnu, prej za 2000 AMD (arménský dram), ukecáváme to na 1000 (=cca 2 dolary). Posléze zjišťujeme, že toto je docela standard – nástupní taxa...
Via ferrata delle Bocchette, Itálie 750 km, 8 hodin jízdy – to je vzdálenost mezi Prahou a Madonnou di Campiglio, městečkem, ze kterého se vydávají ferratoví nadšenci do zdejších hor. Gruppo di Brenta láká nádhernými výhledy, ferratami různé obtížnosti a téměř vždy dobrým počasím. Ano, jsme v severní Itálii, mém milovaném kraji. Bylo něco po jedné hodině ranní...
Zvartnots a Echmiadzin Další den ráno je hnusně – zataženo a občas sprchne. Sice vstáváme mezi 8-9, ale je to jeden z těch dní, kdy by člověk nejradši zůstal v posteli (=spacáku). Po snídani ladíme Sergeiovo vybavení, moc toho nemá..nakonec kupuje kalhoty a bere si svoje vysoký lovecký boty a lyžařskou bundu, pak přezouváme z letních pneumatik na zimní...
Industriální město Alaverdi Chtě nechtě, vstávat jsme museli už v sedm. Dnes byl poslední den našeho roadtripu ale i návštěvy celé země Arménie. Do 20:00 jsme museli vrátit v Jerevanu auto a v 21:30 nám odjížděl vlak do Tbilisi. Do té doby jsme toho chtěli ještě opravdu hodně vidět. Vyrazili jsme tedy co nejdříve dál okolo jezera Sevan na sever. Naše první zastávka...
TATEV Probudili jsme se do slunečného rána. Sněhové bouře a nepříjemné počasí včerejška dnes připomínaly už jen zasněžené vrcholky okolních kopců. Zabalili jsme spacáky a karimatky a vyrazili na obhlídku kamenů. Pozdravili jsme se se svými spolunocležníky, Němci, kteří do Arménie vyrazili přes východní Evropu a Turecko svým karavanem. Nasnídali se, zapnuli náhon na...