• Menu
  • Menu

New York

Andy

Na začátek cestopisu

Poslední dny v New Yorku

 2.10.2011 neděle Přesto, že se mě Andy snažila vzbudit už někdy okolo desáté hodiny dopolední, byla jsem schopná vstát až v jednu. Údajně jsem dřív nenaznačovala žádné známky života a tak nebylo v lidských silách mě vzbudit.

Manhattan

Od Jona jsme dostaly typ na navštívení nově zrekultivované části obrovské skládky na Long Islandu. Právě dnes totiž probíhal „den otevřený dveří“ nově vznikajícího Fresh kills parku, ale bohužel jen od dopoledních hodin do čtyř odpoledne. Cesta do parku byla šílená. Z Vovova bytu jsme se vykopaly někdy až okolo půl druhé. Pak jsme veřejnou dopravou dojely k přístavišti, ze kterého jely lodě na Long Island.

Long Island

Cesta a samotná plavba nám trvala zhruba 2, 5 hodin a tak jsme na Long Island dorazily až ve čtyři hodiny odpoledne, kdy návštěvní den akorát končil. Po půl hodině, kdy jsme zjišťovaly možnosti, jak se do parku dostat jsme konečně nastoupily do autobusu a nechaly se vozit po Long Islandu. Poměrně nás překvapilo, jak vypadá místní zástavba rodinných domů, a že představa o New Yorku, jako o městě, které je tvořeno jen z mrakodrapů, je opravdu úplně scestná.

Manhattan

Manhattanské mrakodrapy

Park jsme samozřejmě objevily už za mříží, a tak nám nezbylo nic jiného, než opět se vrátit na trajekt, který nás zavezl zpět mezi ony pověstné manhattanské mrakodrapy. Pak jsme se procházely a postupně se přibližovaly do čínské čtvrti, kde jsme od Jona dostaly další typ na návštěvu jedné z místních vyhlášených restaurací. Bohužel jsme si spletly jméno podniku, a tak jsme si na pověstných masových kuličkách a smažené rýži pochutnaly ve vedlejší restauraci. Pak jsme prošly ulice celé čínské čtvrti, abychom se obdivovaly všem roztodivným podivnostem ve výlohách ale i v regálech místních obchodů. Na pořadu dne byl už jen jeden rest – podívat se na Gugenheimovo muzeum.

Central Park

A tak jsme se vypravily na vlak jedoucí na sever Manhattanu do míst, kde se na obrovské ploše rozkládal Central park. Guggenheimovo muzeum, jeden ze skvostů a překrásných prací Franka Lloyd Wrighta nacházející se na 5. avenue jsme bohužel mohly v tuto denní hodinu navštívit pouze zvenku. I tak to ovšem stálo za to. New York se pro nás stal opravdu skvělou zastávkou v našem putování. Jediné, co mě mrzelo, byl fakt, že jsme neměly víc času na návštěvu muzeí a galerií, které jsou v New Yorku pověstné. Tak snad někdy příště.

socha svobody

World trade centrum

3.10.2011 pondělí Na jedenáctou hodinu dopolední jsme měly objednanou vstupenku do nově otevřeného memoriálu World trade centra, a tak jsme bez výmluv a neustálého zaklapávání a posunování budíku museli vstát opravdu brzy. Dnes byl konečně první den, kdy měl Jon volno v práci, a tak nám slíbil malou „turistickou“ prohlídku města. Konečně jsme dorazily k memoriálu 9/11. Ukázaly kontrole naše vstupenky, ale byl tu problém…. sice jsme měly zařízenou vstupenku na pondělí, ale na pondělí 31.10. a ne na pondělí 3.10. Byly jsme zoufalé. „Jak se můžeme dostat dovnitř?“ ptaly jsme se kontroly u vstupu. „Nijak-máte prostě smůlu. Můžete přijít až 31. 10.“ „Ale to nemáme už platná víza.“ Ach jo. Tak tohle se nám tedy opravdu nepodařilo. Co teď? Zavolaly jsme Jonovi, který si mezitím zkoušel nějakou bundu v nedalekém obchodě Century 21 a domluvily se na srazu. Poslední den v New Yorku a hned dopoledne taková rána. Jon nás pak rozveselil zaručeným trikem – ukázal nám další z restaurací, kde jsme se královsky najedli a pochutnali si na portorikánském jídle. Mńami mňam. Po jídle nás zavedl do jednoho z Country barů, kde jsme si dali nějaké poměrně hnusné americké pivo a poslouchali písně v country stylu. Opravdu jsme se bavili. Kdo by to byl řekl, že posledních pár hodin v Americe strávíme v zaplivané country hospodě na Manhattanu…

Brooklynský most

 Jon nás pak provedl po Brooklynském mostě, ukázal zajímavou novou realizaci Brooklyn bridge park, který se rozkládal na místě starých brooklynských doků a provedl po slavném Olmstedově Prospekt parku.

Brooklyn bridge

Pak už jsme jen v rychlosti přejeli na King´s hwy, kde jsme ochutnali nějaké židovské jídlo, nasedli na autobus jedoucí k Jonovi domů, zde se v rychlosti zabalily a rozloučily s Jonovou rodinou. Cestou na letiště Newark, kam se nás Jon nabídl odvést, jsme ochutnaly ještě rýžovou kouli- specialitu z italské kuchyně. Poslední místo, které nám na naší turistické prohlídce městem chybělo objevit, byl slavný Coney Island. Protože začalo pršet, rozhodly jsme se v rychlosti vyběhnout z auta a jít se podívat na slavnou kolonádu při pobřeží. Pak už nám nezbylo než se s deštivým New Yorkem rozloučit a odjet na letiště.

Cestopis následující den

Cestopis předcházející den

.

Andy
Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *