• Menu
  • Menu

V Libereckém kraji

Z pohádky do pohádky s Lindou

Jestřebí

Malebná zřícenina kdysi mohutného hradu Jestřebí stojí na vysoké pískovcové skále nedaleko Máchova jezera. Hrad pánů z Dubé snad z konce 13. stol. Během 15. stol. byl několikrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý.

Jestřebí
Pusté kostely

Pusté kostely jsou volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. Jeskyně se využívaly k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek sloužily jako nouzové úkryty. Strop jeskyní podpírá síť pilířů až 4 m vysokých. Zajímavé prostory využili v roce 1984 i filmaři jako kulisu k filmu S čerty nejsou žerty.

Hrad Sloup

Lapkové, mniši, poustevníci i šlechta, a dost možná i čerti. Úkryt před světem na tomto místě hledaly nejrůznější existence. Skalní hrad Sloup toho za svou dlouhou historii pamatuje víc než dost. Z krajiny vystupující pískovcová skála totiž nabízí přirozenou ochranu i nádherný výhled. Sluje a chodby nabízely ochranu před nebezpečím. Zcela opačným směrem se vydávají Petr a čert Janek v pohádce S čerty nejsou žerty. Ti sice také utíkají před dotírajícím vojskem, ale ve filmu vedou schody do pekel, kde je jediným pánem sám kníže Lucifer.

hrad Sloup
Modlivý důl

Romantické skalnaté údolí Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko Nového Boru. Jedná se o tajemné poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti.
Skalnatá rokle se původně nazývala Smolný důl, protože zdejší uhlíři měli vedle milířů i smolné pece, v nichž vařili kolomaz. Teprve později zde vzniklo poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti. Podle jedné z nich tu dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic, kteří se velmi milovali, ale rytířovi rodiče jim jejich lásku nepřáli. Jiná pověst vypráví, že tu jeden selský chlapec zabil svého soka v lásce.

Lesní zátiší u Brniště

Stezka mezi skalami u areálu Lesní zátiší u obce Brniště, kudy naši předci jezdívali s povozy na pole, se v současnosti stala jakousi uměleckou galerií v přírodě, kterou doplňují nejrůznější přírodní instalace. například jelena svatého Huberta, obří hlavu, reliéf anděla i nahé dívky, mořskou rybu a další díla.

Lesní zátiší
Panská skála

 A zazvonil zvonec a dnešní pohádky je konec. Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Za kamenné varhany se tu před zbrojnoši Půlnočního království ukrývali král Miroslav s princeznou Krasomilou v legendární Pyšné princezně. A poslední foto je nádherná Raně barokní kaple sv. Ducha a sv. Hrobu, s láskou zvaná Kostelíček, z dálky viditelná liběchovská dominanta, se rýsuje proti obzoru na ostrohu nad městem od roku 1654, kdy ji nechal vybudovat hrabě Hyacint Karel Villani z Pillonica, který zde nalezl i místo svého posledního spočinutí.

Panská skála
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *