Výlety s Bárou jsou, co se požadavků na užívání si týče, značně nenáročná disciplína. Zpravidla nám stačí když je to trochu extrém a když si jednou za čas dokážeme, že nejsme úplný sračky. S takovým nastavením jsme ostatně vyrážely i na naší jedenáctidenní dovolenou za polárním kruh, kde jsme se hodlaly také ucházet o titul nejkrásnějších polárnic (čti: koupily jsme...
Portugalská dovolená. O tom přece není co psát, říkáte si. Jenže od babičky s dědou už se začaly ozývat věty typu ,,Už se těšíme na přednášku!“ a jestli je tu možnost se tomu vyhnout, jdu do toho, páč mnohem radši píšu než mluvím. Takže babi, tady to je. Pohodlně se usaď, vem si teplý ponožky, uvař si kafíčko a neboj, bude to krátký a žádný zbraně jsem neviděla...
Ráno jsme se probudily brzy, zamkly jsme věci v plechové budce a nalehko jsme se vydaly na krátký okruh, který nám doporučoval Jassim. Obě dvě staré opuštěné vesnice, kterými jsme procházely, byly svou zapomenutou atmosférou úchvatné, stejně jako výhledy na zelené, ranním sluncem zahalené kopce kolem. V 10 dopoledne už jsme byly zpátky a za krátko za námi přišel i...
Výlet do Saudské Arábie začal jednoho stresuplného lednového dopoledne, kdy jsme se s Bářenou snažily přežít vřavu zkouškového. Toho osudného dne mi totiž od Báry přišla nečekaná zpráva: ,Typiko, letenky do Saudský z Budapeště za 2000 i s bagáží!“, Tady, jistě chápete, nebylo o čem. Odepisuju, že okamžitě kupujem, na což mi za pár minut přišla odpověď: „Adélo, já...
Dámská jízda začíná Jakmile jsme daly sbohem a šáteček mužské části naší výpravy a svatosvatě jsme slíbily, že se nenecháme unést, plně na nás dolehl fakt, že ta pravá jízda fakt začíná. Byly jsme pořád trochu v presu, protože dorazit do 17:00 do Teheránu a chytit vlak do Shirazu ještě nebylo tak docela pasé, ale rozhodně jsme neměly bůhví jakou časovou rezervu...
Na Mácháč do Íránu Írán byl dlouho moje vysněná země. Taková velká neznámá. Buď jsem o Íránu slyšela, že je to země plná teroristů, nebo naopak že nikde na světě nenajdete pohostinnější lidi. Už jenom díky tomu jsem věděla naprosto jistě, že tam jednou prostě stůj co stůj pojedu a udělám si vlastní obrázek. Sdělit to doma nebylo nic jednoduchého. I já...
Až v Turecku jsem pochopila, v jak skvělý zemi žijem. Žádný medvědi, žádná smrtelně jedovatá havěť, žádný kalašnikovy ani miny, žádný přehrocený lidi, kteří Vás neustále zastavujou a ptaj se, jestli náhodou nepotřebujete zachránit. Naopak. Plácnout si ležení můžete kamkoliv, páč vás nejspíš nic nesežere ani nezastřelí, je tu dostatek rybníků a vodních nádrží na...
Jakmile jsem ukončila výlet v Hatay alias první etapu svého velkolepého loučení se s Tureckem, čekaly mě hned druhý den dvě zkoušky (anatomie a praktická zkouška z lezení), pak noční přesun na závody v ledolezení do Erzurum a další noční přesun do Arménie. Teď to trochu zní, jakože jsem si libovala v nočních přesunech autobusem… akorát že vůbec. Zkouška z lezení...
Od té doby, co se mi podařilo infiltrovat do báječné skupiny trabzonských lezců, vzaly moje dobrodružné výpravy po Turecku trochu za své. Ale kdo by se mi divil, když jsme skoro každý víkend jezdili lézt do asi nejkrásnější lezecké oblasti na světě. A nejen, že byla nejkrásnější, ale taky to byl báječnej šutr na lezení! Byla jsem z toho místa tak moc nadšená, až jsem...
Vánoce doma! Celý Erasmus jsem váhala, jestli jet do Česka na Vánoce. Nebudu salát, říkala jsem si, to vydržim ne. Super zkušenost být na Vánoce úplně sama v muslimský zemi. Jenže, protože miluju vánoční atmosféru, vánoční přežírání, vůni frantíka a štědrovečerní Pelíšky po rozbalování dárků, tohle odhodlání mi vydrželo přesně do tý doby, než jsem v tý vánoční...