Abychom poznaly i další části ostrova, půjčily jsme si opět auta. Tentokrát se k nám přidala ještě jedna paní s dcerou, které bydlely ve stejném hotelu. Mimochodem většina klientely byly Češi a Holanďané. První zastávku jsme udělaly u kláštera v horách Megali Panaglia– prý nejkrásnější ze všech církevních památek na ostrově Samos. Nachází se na svazích pohoří...
Karlovassi V neděli jsme se dopoledne mrcasily kolem bazénu a v poledne pro nás přijel taxík, který nás převezl do původně objednaného hotelu Samian Mare Suites and Spa. Hotely byly od sebe vzdálené cca 500 metrů. Na první pohled byl tento hotel modernější a luxusnější, ale lehátka byla úplně plná – ani ne tak proto, že by v hotelu bylo hodně lidí, jako spíš proto...
Na Samos jsme měly původně vyrazit už v roce 2020, ale kvůli covidu nám cestovní kancelář pár dnů před plánovaným odletem zájezd zrušila. Původní sestava (já a moje dvě 14ti leté dcery) se během toho roku rozrostla o další dvě kamarádky s dcerami, takže nás nakonec jelo 8 „ženských“. I letos se neobešel odlet bez komplikací, když nám den před zahájením zájezdu volali...
Čtyřkolkou na dunách Najít kavárnu, kde bychom se mohli nasnídat, byl celkem těžký úkol, ale zadařilo se a my si dali croiasant s kapučínem a Freda nějakou plněnou briošku. Zbytek dne jsme proleželi na pláži. Bylo hodně vedro a moře bylo také teplé. Byl i veliký odliv, takže člověk musel ujít 100metrů, než dorazil k vodě. Před západem slunce jsem vyrazili směrem...
NP Jericoacoara Budíček jsme měli ve 2:30 hod. a Douglas nás odvezl na cca 2km vzdálené letiště. Let s aerolinkou GOL byl naplánován na 4:20 hod. ( 2.860,-Kč). Letěli jsme přes Sao Paulo do Jericoacoary na severu moře. K moři jsme přiletěli v poledne a vzali si sdílené taxi, protože tady uber nejezdil (cena byla na naše poměry dost vysoká – 75 reaálů na osobu)...
Cesta do Campo Grande Nasnídali jsme se v šest ráno a cca za hodinu vyrazili autem do města Corumbá, kde nás čekala jedna noc. Cestou jsme zastavovali a pozorovali zvířata – samozřejmě nejvíc kapybary a kajmany, ale také čápa jabiru s černou hlavou, který je symbolem Pantanalu. Cestou jsme se stavili na farmě Caimasul, kde chovají kajmany na maso a kůži. Douglas tady...
Tour po Pantalu Kolem páté ráno si jeden z pasažérů pustil nahlas diskotéku z mobilu. Nechápala jsem, že ho ostatní neukamenují, ale prostě si tam vyhrával až do cílové destinace. Původně jsme do Campo Grande měli dorazit v 6:45 hod., ale přijeli jsme až 9:15 hod. Jak jsme později zjistili, přepravci se zřejmě nevyplatilo posílat do Campo Grande dva autobusy, tak nás...
Vodopády Iguazu Budíček jsme měli v 5:30 hod. a v 6:00 už jsme čekali na ulici na uber. Ten nás za dalších 15 minut vysadil na místním letišti Santos Dumont. Check-in jsme si udělali v automatu a zašli na snídani, protože odlet do Sao Paula byl naplánovaný na 8:00 hod. Po hodinovém letu jsme chvíli museli čekat na přestup do Foz do Iguazu, kam jsme dorazili po další...
Ježíš Kristus na Corcovadu Autobusem č. 007, který měl zastávku kousek od pousady, jsme jeli na zastávku Central (4 reály) a odtud autobusem č. 107 (4 reály) na zastávku Urca k Cukrové homoli (Pao de Acucar). U lanovky nebyla žádná fronta, takže jsme si koupili lístky (480,-Kč) a hned mohli vyrazit na první část cesty – ta je rozdělena na dva úseky, mezi kterými...
Rio, pláž Copacabana Protože nám v sobotu vyšel všem negativní test na kovid, mohli jsme v devět ráno vyrazit směr Praha. Parkování jsme měli domluvené v garáži u Fredovy sestry, která bydlí v Praze. Když jsme tedy dorazili do Prahy, dali jsme si u ní rychlé kafe a pak nás už Fredův švagr odvezl na letiště. Do Paříže nám to letělo v 15:15 hod. Před nástupem do...