Dnes je zámek Žinkovy zavřený a nepřístupný veřejnosti. Investor zámek /Chateau Žinkovy/prodává. Na zámku v minulých letech fungovala kavárna i restaurace.
Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.
Dnes je zámek Žinkovy zavřený a nepřístupný veřejnosti. Investor zámek /Chateau Žinkovy/prodává. Na zámku v minulých letech fungovala kavárna i restaurace.
Potkáváme Polku, která míří někam do údolí, má sice mapu, ale ta nám moc nepomůže. Měly by jsme se držet žluté značky. V lese je úplně temno a začíná pršet, bouřka už je na dosah. Zrychlujeme tempo. Během pár minut jsme durch.
Horší je, že nám téměř došel benzín a tak napakované burgry, hranolkami a colou z mekáče hledáme benzínku. Navigaci máme nyní jen v thajštině.
Ves je křižovatkou turistických cest a východiskem do romantickém, tzv. „Maršovského „ údolí řeky Metuje.
ohradní zeď kostela, kdysi hřbitovní, byla v minulosti osazena souborem šesti pískovcových soch světců v životní velikosti, ochránců moru, hladu, války, ohně, bouři a nepokoje, a zároveň zdobena stejným počtem dekorativních rokokových váz.
Je dusné, ale zatím slunečné počasí . Od Hvězdy budeme pokračovat dále přes skalní divadlo a vyhlídky až do Božanova, takový je plán. Miluška je náš vůdce , mapu jsme si nevzaly a tak pevně věříme, že nezabloudíme.
Zkoušíme i nějaké jídlo, nakupujeme přímo na lodi. Polévka je výborná a jako vše tady předražená. Plujeme po kanále, kolem obchůdků s tradičním zbožím, řemeslnými výrobky, oblečením, jídlem , kolem malých restaurací. Vyhýbáme se dalším lodím, začíná tu být rušno. Chybí nám nabídka květin, ovoce a zeleniny.
Je slunečná sobota a u jezera je minimálně lidí. Sem tam kolem nás prosviští bruslaři. Voda je teplotně příjemná i teď v září. Na protějším břehu rámusí čluny a o kus dál je slyšet řev motorů z mosteckého autodromu. Vykoupeme se a pak už se vracíme směr Praha.
Zatopený, bývalý kaolínový lom. Voda čistá, a hned se jde do hloubky.
Je všední zářijový den, přijíždíme k jezeru Konětopy, s obavami, že bude zavřené. Ne, branka povoluje a my pokračujeme k jezeru. Máme Konětopy rády. Dnes ještě s velkým bonusem, protože jsme na jezeře úplně samy.