Jsem studentkou Zahradní a krajinné architektury na ČZU v Praze. Za cestovatelku a dobrodruha se považuji již od chvíle, kdy mě starší sestra na půli cesty poslala samotnou do školky. Kromě cestování a fotografování (amatérské), ráda trávím čas s přáteli. Od malička se věnuji sportům a hře na housle. Taky ráda vyrazím za kulturou (divadlo, výstavy, kino).
Boty v sauně Anička usnula, já pokračuji ve čtení časopisu. Venku hraje větrná symfonie, která profukuje i k nám „na půdu“. V díře ve stropu tancuje do větru veliká pavučina. V 7:45 zvoní nastavený budík (dnes už asi po třetí). Oknem pozorujeme oranžovou postavu, která se komicky blíží k chatě. Oblékáme teplé vrstvy, steleme postele (vracíme půjčené...
Cesta na Luční V 8h vyrážíme z Čerňáku. Anička po chvíli usíná, já si zatím čtu. Povídáme. V 11:25 jsme v Peci. Zastavujeme se v informacích a studujeme trasu, kterou půjdeme. Dnešním cílem je Luční bouda, kde máme zarezervované ubytování. Nandáváme na boty nesmeky, které nám Mikuláš nadělil, protože jsme byly nesmírně hodné a díky nimž jsme zvládly nemálo zákeřných...
Údolí Lauterbrunen Vstáváme v 6 hodin a po snídani začínáme balit. Dáváme do kupy celé patro, luxujeme, vytíráme a vracíme vše do původního stavu. Ifča s Milanem ještě odváží odpadky a flašky od alkoholu (a nebylo toho málo). Roklinka – Tolkienův Hobit V 11:45 zamykáme dveře, loučíme se s majitelem a vyrážíme do Spizu, kde na Klárku čekají dva kamarádi, se...
Lauteraarhutte a cesta na ledovec Budíme se zase brzy. Klárka už je vzhůru a stůl připravený. Naposledy snídáme společně. Sába, Jirka a Kuba si balí domů, my ostatní na výlet. Loučíme se s nimi a vyrážíme do Innertkirchen Guttannen. Cesta z Adelbodenu je dlouhá, ale projíždíme krásným údolím a ze všech stran nás obklopují masivní hory. V jedné skoro kolmé stráni...
Tajemná cesta k modernismu: umělci a proroci Výstava se koná 22.7. – 18.10.2015 v Národní galerii ve Veletržním paláci v Praze. Mapuje vzestup umělců a proroků v německy mluvící Evropě sedmdesátých let 19. století. Umělci a proroci té doby byli nejenom náboženskými oponenty, ale také svého druhu sociálními revolucionáři. Všichni usilovali o to , aby současný člověk...
Sillerenbühl, Geils a hovnový kopeček na kole Vstávám v 6 hodin. Všichni ještě spí a já jdu připravit snídani – palačinky. V 7 hodin budím Klárku, která mi pomáhá připravit stůl. Kolem 8 hodiny je vše připravené (palačinky ze 2 litrů mléka…), a tak budíme ostatní. Po snídani si připravujeme věci a kolem 9. vyrážíme na cyklovýlet. Po asi 100 metrech velice prudkého a...
Svině jedna uslintaná Ráno vstáváme kolem 7 hodiny. Ifča jde vrávoravě pro vodu k vodopádu, já se zatím válim. Vaříme čaj a teplou polévku. Jako dezert dojídáme zbytek sušenky. Pomalu balíme, je tu krásně a nám se nechce pryč, ale musíme jít. Scházíme dolů k přehradě. Cesta ubíhá rychle a v 10h jsme dole. Těsně před nosem nám ujíždí bus. Další jede až ve 12 a my...
Přehrada Schlegeisspeicher Ráno nikam nespěcháme, a tak „vstáváme“ až v 7 hodin. Pak se ale ještě dlouho válíme… K snídani si dáváme boloňskou s těstovinama. Jsme opět v kempu, takže máme skvělou příležitost se osvěžit (a hlavně umýt) v průzračně čisté, ledové řece. S velkou odhodlaností si tedy dáváme rychlou koupel. Pak pomalu balíme, loučíme se, pořizujeme...
Směr 3134 m – Schönbichler Horn Netradičně vstáváme v 5 hodin. Tradičně snídáme a připravujeme batoh. Tentokrát jen lehký: cepíny, sedáky, bundu, sladkosti a vodu. V 6 hodin vyrážíme směr Schonbichlerhorn (3134 m.n.m.). Prvních 45 minut stoupáme po dobře schůdné, šutrované cestičce. Pak potkáváme malá sněhová políčka, až se nám nakonec značení ztrácí pod...
Setkání s legendou Budík tradičně v 6, pak čaj a snídaně (tentokrát vylepšení – ovesná kaše z mléka). Balíme a po silnici vyrážíme směrem k Breitlahner (normálně se tam nechává auto, když nějaký máte). U chaty nabíráme pytle na odpadky a po pěšině začínáme stoupat směrem k Alpenrosehütte. Cestou míjíme několik boudlerů (jeden se jmenuje – Unicorn) a skal na lezení...