Zase jednou na Karlštejn
Mám ráda okolí a přírodu kolem Karlštejna. Mám to sem coby kamenem dohodil a tak vyrážím. První zastávkou je splav před Karlštejnem, je tu jedna rodinka s pejskem, všichni mají roušky a právě odcházejí a tak mám splav jen pro sebe. Fouká hodně vítr a tak zčeřená voda na řece vypadá jak mořské vlnky.
Nechodím na hrad ani prohlídky, několik let jezdím vždy do kopců nad řekou, kde je Golf Resort Karlštejn. Když na jaře kvetou všechny ty třešně, jabloně a příroda kouzlí jarními barvami je příjemné posedět na kávě právě v golfovém resortu, odkud je překrásný výhled na hrad Karlštejn.
Brána je otevřená a tak trochu s respektem přijíždím na parkoviště. Je tu několik aut a na hřišti je vidět několik hráčů. Dojdu až k restauraci, která je samozřejmě z důvodů COVID 19 zavřená. Je to tu takové opuštěné. Je mi z toho nějak smutno. Potkávám pár jedinců s rouškou a bagem na golf. Karlštejn je z terasy pořád stejně krásný. Necítím se tady dobře, ani foťák nevytáhnu. Pokochám se a pokračuji dále.
Jsem ve vesničce Korno, rybník je krásně nasvícený. Vracím se na silnici s alejemi třešní a jabloní nad řekou, nedá se tu nikde parkovat, ale jedno místečko u lesa najdu. Vracím se pak po silnici v klenbě rozkvetlých stromů až pod golfové hřiště. Několikrát kolem prosviští nějaký ten cyklista nebo rychlé fáro, které míří asi na golf. Vítr fičí, z několika míst pak vykoukne majestátný hrad Karlštejn.
Počkám až téměř do západu slunce a vracím se k autu.
Přidat komentář