Příspěvky z Rakouska
Schillereck, BÍLÁ TMA V 5:30 zvoní budík. Spíme dál… Reagujeme tradičně, až na třetí opakování. V 6 hodin pomalu vstáváme. Snídáme ještě ztvrdlejší povidlové buchty, balíme a v 7 hezky na čas vyrážíme směr Uve Anderle Biwak. Hned na začátek nás čeká pěknej krpál – Hochsengs. Sluníčko pomalu vychází, a i když je trošku zataženo a lehce fouká vítr, pokračujeme dál...
Stanování v – 22°C pod vrcholem Schillereck Budík zvoní v 6:30, další v 6:45 a na třetí, v 7 hodin, Ifča s odhodláním uvařit teplou snídani vstává (původně to alespoň bylo v jejím plánu). Asi po hodině mě budí zmrzlá Ifča: „Tak bude alespoň čaj, vařiči se nějak nechce.“ Snídáme ztvrdlé povidlové buchty a jedním šálkem čaje se pokoušíme zahřát. Venku začíná...
Na sněžnicích ke hvězdám Spolujízdou do Hinterstoderu. Začínáme skoro nejnebezpečnější částí naší výpravy. Vycházíme ze svých domovů a už první krůčky nás ujišťují, že tenhle výlet nebude zadarmo. Všude je sníh a namrzlo. Se ztrátou trochy sil se s Ifčou v 6 hodin dostáváme ke KFC na Zličíně. Marně doufáme, že v tuto brzkou ranní hodinu dostaneme kafe. S malým...
Svině jedna uslintaná Ráno vstáváme kolem 7 hodiny. Ifča jde vrávoravě pro vodu k vodopádu, já se zatím válim. Vaříme čaj a teplou polévku. Jako dezert dojídáme zbytek sušenky. Pomalu balíme, je tu krásně a nám se nechce pryč, ale musíme jít. Scházíme dolů k přehradě. Cesta ubíhá rychle a v 10h jsme dole. Těsně před nosem nám ujíždí bus. Další jede až ve 12 a my...
Přehrada Schlegeisspeicher Ráno nikam nespěcháme, a tak „vstáváme“ až v 7 hodin. Pak se ale ještě dlouho válíme… K snídani si dáváme boloňskou s těstovinama. Jsme opět v kempu, takže máme skvělou příležitost se osvěžit (a hlavně umýt) v průzračně čisté, ledové řece. S velkou odhodlaností si tedy dáváme rychlou koupel. Pak pomalu balíme, loučíme se, pořizujeme...
Směr 3134 m – Schönbichler Horn Netradičně vstáváme v 5 hodin. Tradičně snídáme a připravujeme batoh. Tentokrát jen lehký: cepíny, sedáky, bundu, sladkosti a vodu. V 6 hodin vyrážíme směr Schonbichlerhorn (3134 m.n.m.). Prvních 45 minut stoupáme po dobře schůdné, šutrované cestičce. Pak potkáváme malá sněhová políčka, až se nám nakonec značení ztrácí pod...
„útok na vrchol“ „Víte, jaké bude zítra počasí?“ zeptali jsme se ještě předchozího večera na chatě. „To vám přeci nikdo neřekne. Ale předpověď je špatná. Má pršet. Na hoře může být třeba sněhová bouře,“ lakonicky nám vysvětlil situaci zdejší průvodce. I přes špatný výhled na zítřejší den jsme nastavili budík na 6:00. O několik hodin později, přesně ve stanovený čas...
„Přípravná fáze“ Ledovce mě vždy fascinovaly. Ta zdánlivě poklidná obrovská masa ledu, která se nezávisle na počínání lidí neustále pomalu plazí do údolí. Jsou magické. Statické, ale přesto v pohybu. Klidné, bez emocí, ale přesto se svými trhlinami zákeřné a životu nebezpečné. Není radno si myslet, že jeden ledovec je na zdolání těžší než druhý. Aktuální podmínky...
Setkání s legendou Budík tradičně v 6, pak čaj a snídaně (tentokrát vylepšení – ovesná kaše z mléka). Balíme a po silnici vyrážíme směrem k Breitlahner (normálně se tam nechává auto, když nějaký máte). U chaty nabíráme pytle na odpadky a po pěšině začínáme stoupat směrem k Alpenrosehütte. Cestou míjíme několik boudlerů (jeden se jmenuje – Unicorn) a skal na lezení...
Přes vodopády na Kasseler Hütte Budík zvoní v 6 hodin. Stávačka výjimečně kolem 6:15. Venku je krásně, proto vstáváme tak rychle. Po snídani pomalu balíme, poklízíme bivak a platíme nocleh (5€/os). Doplňujeme zásoby vody a vyrážíme kolem 8 hodiny. Cesta nás vede relativně traversem, místy nám přechod tíží napadané kameny. Od bivaku přecházíme asi 3-4 sedla...