Národní park Kačkar Bára přijela! Což znamená, že to bude jako vždycky extrém. A já se nemůžu dočkat, jakej extrém to bude tentokrát. Když jsme totiž byly v červenci v Alpách lézt a běhat, obě jsme to pak dospávaly ještě asi měsíc. Skoro mám až pocit, že tenhle alpskej „nemusíme to hrotit, hlavně si to jedeme užít“ výlet regeneruju doteď. Každopádně, 11. 11. večer...
Den před odjezdem vyrážíme autem proti proudu řeky Osum, chceme si prohlédnout známý kaňon a vůbec se rozhlédnout po okolí. Kaňon nás úplně dostal, svou hloubkou a délkou, raftování na této řece musí být neskutečný zážitek… je pozdní léto a vody v řece je málo, ale už jenom ta představa valící se vody hlubokým kaňonem nahání husí kůži. Výlet nám zabral skoro celý den...
Můj evropský pas mi tu zaručuje naprosto výsadní postavení. Zní to krásně, když to takhle napíšu, ale v praxi to znamená neuvěřitelně moc bizáru a hlavně, a to především, totální absenci ticha a samoty. V podstatě od tý doby, co začala škola, jsem nebyla sama ani na chvíli. Snad s výjimkou cest na záchod (doufám). Ono by to nebylo tak zlý, protože jsou tu všichni...
Krásné albánské město, Berat Naším dalším a posledním cílem je, prý jedno z nejkrásnějších albánských měst, město Berat. Musíme k němu odbočit od pobřeží zpět do vnitrozemí. Je to docela zajížďka, ale stála za to. Podél pobřeží jedeme ještě notný kus až k městu Vlore a pak opět stoupáme do hor. Cesta je dlouhá, ale stále je na co se dívat. Na své si v Albánii...
Himare Náš další cíl je pobřeží, ubytovat se hodláme až se nám bude někde líbit. To je trochu problém, jsme docela vybíraví a rozhodně nechceme trávit čas na místě plném slunečníků a lehátek. A to je většina Albánského pobřeží. Protože se nám krátí čas našeho pobytu, musíme kalkulovat, jak dlouho a kde ještě pobýt. Na náladě nám moc nepřidávají zprávy o začínajícím...
Osmanské město Gjirokaster Na cestu vyrážíme ráno, po vydatné snídani a naším cílem je město Gjirokaster. Jeho staré město je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, jako příklad dobře dochovaného osmanského města. Cesta je nesmírně malebná, už sama o sobě je zážitek. Navíc, snad poprvé, v autě řadím 5 a místy i 6 !!Na doporučení v průvodci cestou zastavujeme...
Přes Tiranu k jezeru Náš další cíl je Ohridské jezero. Nedá se jinak, než přes předměstí Tirany, Elbasan, Librazhd a dále. Návštěvu Tirany jsme kvůli času při plánování cesty zamítli a určitě jsme udělali dobře, už samotná, více jak hodinová cesta předměstím, byla docela příšerná. Hrobky Ilirských králů V průvodci jsme se dočetli v nenápadné poznámce, o hrobkách...
Přes hory a doly Po třech nocích strávených v údolí vyrážíme dál na cestu, naším cílem je město Kruje. Pojedeme silnicí značenou červeně, podle mapy s mnoha výhledy. Výhledy byly famózní, ale cesta pekelná. V horách totiž pršelo a to asi docela hodně. V nížině jedeme kolem přítoku k velké přehradní nádrži, přijedeme k hrázi a začínáme stoupat do kopců. Silnice se...
Kukaj Začalo pršet a my dojíždíme za tmy po klikatých silničkách do městečka Bajram Curri, odkud vede jediná silnice vzhůru do Valbony. Směrník na Valbonu je nastříkaný sprejem na zeď domu, s údajem 28 km. Stoupáme klikatou silnicí a vyhýbáme se spadanému kamení aspoň hodinu. Okolo deváté dojíždíme téměř ke konci silnice a podle nabídkových tabulí hledáme ubytování...
Naši zhruba 15denní dovolenou jsme museli, vzhledem k pracovním povinnostem manželky, posunout až na přelom září a října. Projet Albánii jsme chtěli už loňský rok, ale člověk míní a Covid mění… Takže letos to vyšlo – oba v sobě máme dvě dávky očkování, takže doufáme, že největší překážka je za námi. Kupujeme tištěného průvodce a mapu Albánie a snažíme se vytvořit...