Smradlavé rybky. Je půl páté ráno, v břiše se nám to vaří, rychle zabalit. S velkým vděkem si děláme skvělý Lipton na pokoji. Recepční otevře dveře do tmy a zakřičí : taxiíík! Ohýnek, který plápolá na druhé straně ulice, trochu ožije a za chvíli stojí před hotelem tuk – tuk. Ztemnělou hlavní třídou, kolem stánků s kouřícími ohýnky i vůní kávy, projíždíme...
NGAPALI Popravdě řečeno, na pláž v Ngapali , jsme plán jet neměli. Cesta sem, byla vlastně náhradou, za cestu do barmských hor na festival horských kmenů Naga. Mezipřistání , zde v Ngapali, bylo poprvé cestou do Sittwe , kdy jsme přistávali v bílém písku na břehu krásného moře. Z letadla vystupovali turisté, kteří se těšili na dovolenou strávenou v luxusních...
První slušná snídaně v Royal Guest Housu, dnes nám ji uvařil recepční. Už měl těch stížností asi dost. Na stole jsou nudle se zeleninou, džus i káva, tak jak to má být. Do přístavu v Mrauk – U s námi jede Caňon , loučení je milé a srdečné. Fajn chlapík! V přístavu nás už nic nepřekvapí, zpět jedeme stejnou lodí, jenom ten trs banánů na cestu je ještě ubožejší...
Snídaně je opět mizerná, nejdřív dostaneme studené kafe, pak vlažné až na třetí pokus se to dá vypít. Toust už ani neřeším, je ještě odpornější než včera. Tak aspoň rychle slupneme 1 vejce, banán a sklenici šťávy. Jenom doufáme, že nám to nenalili z vodovodu. Mám vyhlídnutou takovou pekárnu barmskou na hlavní třídě v Mrauk – U, mají tam dobré a voňavé...
Women with tattoos. Dlouhé generace barmských žen z provincie Chin se nechaly tetovat na svých tvářích. Tetování se postupem času stalo symbolem síly, krásy a houževnatosti. Nyní, jsme svědky možná již poslední generace žen s tímto úžasným tetováním. Říká se, že tetování tváře žen, je už z dob barmských králů. Panovníci znaly krásu žen a dívek ze státu Chin. Ty...
Ranní snídaně je opravdu příšerná, káva fuj, tousty fuj, slupneme aspoň volské oko se solí. Před hotelem stojí auto a náš dnešní průvodce, Canyon. Míříme kolem starých stúp opravdu nádhernou krajinou, někam k řece a přístavu, odkud pojedeme za Pavoučími ženami. Tady poprvé vidím tu vysněnou Barmu, šťavnatou zemi, pracovité usměvavé lidi, pasoucí se dobytek i s tou ...
Malý Bagan Dojdeme až k jednomu z chrámu starého Mrauk-U. Jsme docela utahaní, slunce pálí celkem dost , a tak se vracíme na hotel pro mapu. Rádi bychom na nějaké pěkné místo, až bude zapadat slunce. To nejlepší místo si necháme poradit od muže na ulici. Domlouváme s taxikářem, že nás tam za 3 USD odveze. Syčák taxikář , je to jenom asi 500 metrů a jsme na místě...
Na řece Kaladan Je neděle 5. ledna, krutý ranní budíček ve 4. hodiny, nás vystřelí z postelí. U dobré snídaně potkáváme sympatické cestovatelky z Anglie a Německa. Recepční z našeho hotelu, který nám zařizoval cestu lodí, s námi jede otevřeným tuk-tukem do přístavu. Je příšerná zima, balím na sebe vše , co mám v batohu. Nezdá se mi , že místo kam jsme přijeli, je...
Po další úžasné snídani, o které už teď vím, že mi doma bude chybět, opět balíme všechny potřeby na lezení a vydáváme se tentokrát na druhou stranu údolí- na Kežmarský štít. V létě tudy sice vede zelená turistická stezka, ta ale v zimě zapadne sněhem natolik, že se dá cesta v lepším případě odhadnout. Nakonec se tedy vydáváme přímo vzhůru. Je příliš málo sněhu, a tak...
Poprvé si nasazuji mačky a poprvé zjišťuji, jak skvělý to je pocit, když vám noha neuklouzne ani o píď. Před námi je první led. „Cože? Tohle mám jako vylézt? A jak?“ srdce se mi rozbušilo. „Zasekneš cepín, kopneš nohou, zasekneš mačku, postavíš se na nohu, zasekneš cepín a frčíš nahoru.“ „Jasně.“ S neuvěřením koukám na Bimbošku, jak doopravdy frčí nahoru. Takže jak...