Na recepci je mrtvo, jeden recepční je zachumlaný v dekách na zemi pod schody, ten druhý je o něco dál zkroucený pod židlemi. Je 4.30 ráno. Taxík, který nás má vést do přístavu už tu měl být. Venku je tma a chladno. Budíme chlapíka pod stolem, je úplně mimo, huhlá. Za hodinu odjíždí loď a my nevíme, jak daleko je do přístavu. Budíme recepčního a dáváme mu jasně...
Hostel Bristol Backpackers. Předpovědi počasí na internetu si dost odporovaly, takže jsme si do poslední chvíle nebyly jisté, jestli nám celý pobyt neproprší, ale nakonec to dopadlo skvěle. Déšť nás v podstatě míjel, protože sprchlo za celý pobyt asi 4x na pár minut, které jsme vždycky zrovna trávily na kávičce nebo jinde pod střechou. Ve Stonehenge na nás sice pár...
Volcano Poás a zahrady La Paz. Naše cesta začala v úterý ráno v 6.00 hod., kdy mě Miloš s Romanem nabrali u domu. Po seznámení, neb jsem do té doby Romana nikdy neviděla, jsme ještě zajeli pro Zbyňka a vyrazili směr Praha. Vezla nás Romanova přítelkyně Hanka, takže jsme si nemuseli dělat starosti s parkováním. Cesta na letiště i odbavení proběhly bez větších...
Memorial Day Počasí stálo opět za houby, takže jsme šli pěšky k Museum of Modern Art (MoMa). Když jsme tam dorazili, zjistili jsme, že muzeum má v úterý zavřeno, takže jsme pokračovali dál do Central Parku a navštívili Metropolitan Museum of Art. No, nejen jídlo je v Americe předimenzované – i tohle muzeum bylo mega, ale opět to stálo za to – byly tam artefakty...
Ferraty, Lohnerhutte SAC, vodopády Enstligen Wasserfalle, Hinterengstation. Je sedm hodin ráno. Zvoní mi budík. Otevírám oči a přímo přede mnou v okně jsou ranním sluncem krásně ozářené hory. Jdu si vyčistit zuby a pak uklízím stůl po večeři. Spolu s Milanem pak myjeme nádobí a připravujeme snídani. Pak všechny budíme. Jen Jirku a Kubu necháváme spát. Po snídani...
O tom, že bychom se mohli vydat do Kostariky, jsme se se Zbyňkem začali bavit zhruba v červenci 2010 – byli jsme trošku ovínění, neb to bylo na svatbě našich společných kamarádů, takže jsem nepředpokládala, že se tyhle plány změní v realitu. Přesto jsem si pár dní poté obstarala průvodce a připravila jakýsi možný itinerář na 17 dní. Itinerář šel do šuplíku a pár...
Jídlo Jídlo na Filipínách skoro vůbec nepálí, což je pro Asii docela netypické. Občas je na stole nějaká pálivější omáčka nebo je na talíři pár čerstvých čili papriček, ale rozhodně to není žádná „síla“. Zvlášť ve srovnání s korejskou kuchyní chyběl té filipínské říz. Většina mas – oblíbené je kuřecí, vepřové i hovězí – je připravena na sladko v barbecue omáčce. Na...
Cesta do Adelbodenu Sobota 16.8.2014. Vstávám velmi brzy. Budík zvoní v 6.30. Dobaluji věci a jdu si dát teplou sprchu. Kolem 8 hodiny přichází Ajka. Dáváme si společně snídani a čekáme na kluky, kteří pro nás mají podle domluvy přijet v 8.30. Je 10. hodin a Ajce zvoní mobil. Volá Sabina, kde jsme. „Doma“ odpovídá naštvaně Ajka do telefonu. Hm, my v Plzni...
Drnčí budík. Je pět hodin ráno. I když chtění je veliké, lenost opět zvítězila. Vracíme se zpět do postele a za chvíli nevíme o světě.Ven vyrážíme až v 11 hodin. Naše elektrokola trochu trucují a zadek i ruce mě dost bolí. Jedeme na pagody, které jsme ještě neviděli. Slunce zase pěkně připaluje, jedeme kolem stěny starého Baganu až na břeh řeky. Tady pod vysokými...
Stadion Yankee Noc nebyla nic moc. Jednak postel byla tak měkká, že mi to přišlo, jako bych spala na vodě – když se na jedné straně někdo pohnul, ten na druhé straně začal ten druhý lítat jak při pořádném vlnobití. Zadruhé jsem kvůli časovému posunu nemohla moc spát, často se budila a nakonec to vzdala, a v 5.30 hod. vstala (trochu mi to připomíná budíčky doma...