K jezírku je to jen pár minut a celá návštěva nám nezabere ani 15 minut. U malebného jezírka je už dost turistů. Na dřevěnou vyhlídku ani nejdeme, je tam docela tlačenice.
K jezírku je to jen pár minut a celá návštěva nám nezabere ani 15 minut. U malebného jezírka je už dost turistů. Na dřevěnou vyhlídku ani nejdeme, je tam docela tlačenice.
Voda z odrazem vysokých hor na hladině jezera Bohinj je úžasná. Tohle jezero nás opravdu baví, ani nás netrápí, že jsme se nevykoupali v opěvovaném Bledu. V jezeře jsme se vykoupaly u mostu, u kempu i uprostřed pod vzrostlými stromy /tady i bez plavek/.Koupaly jsme se v největším vedru i za ranní mlhy. Krása!
Cesta ke Cabaně Dolores Ráno se od Benasque ukazuje modrá obloha. Nakonec tedy asi zkusíme bivak, který nám poradila Dolores. Snídáme hrachovku a česnečku. Při popíjení čaje luští Ifča křížovku. Chvilku ještě posedáváme a čekáme co se vyvrbí z oblohy. My i naše spolubydlící máme pro dnešek dvě varianty. Pokud bude pršet sejdeme s Ifčou do města, ona zůstane ještě den...
Po schodech vystoupáme nahoru, pod námi se rozprostře velké jezero obklopené přírodou. Tato uměle vytvořená vodní plocha vznikla na úpatí Smolnické výsypky a nyní slouží k rekreaci. Název Bílá voda naznačuje, že voda se barví doběla, vlivem kaolínových zbytků v zemi.
Vodní nádrž Tatrovice Na horké dny jsme vybraly tentokrát kraj karlovarský. Naše první zastávka byla přehrada Tatrovice. Až do chvíle, kdy jsme místo navštívily, jsme o existenci a názvu přehrady neměly ani potuchy. Z Karlových varů je to sem kousek. Jsme v chatové oblasti, uprostřed přírody. Jsou místa, kde se dá zaparkovat, na mnoha místech je cedule soukromý...
Když ne lom nebo jiné přírodní koupání, tak určitě biotop. Jsme v Blovicích na návštěvě a tak jdeme vyzkoušet biotop, který tady je.
Vysoké Tatry 2 Vysoké Tatry jsou díky své rozloze a poloze považovány za nejmenší velehory světa. Myslím si, že pro průměrného obyvatele České republiky jsou to i velehory nejdostupnější. Jak cenou, tak i jazykovou bariérou. Pokud sem přijedete na vícedenní pobyt, tak je možné využít místní dokonalou ekologickou dopravu. Tatranská elektrická železnice Mezi...
Jsme téměř na hranicích, všichni před námi to otáčejí. Do země je nevpustili. Nechápeme a pomalu se smiřujeme s tím, že Slovinsko je nám zapovězené. Navíc nemáme doklady od auta. "kam jedete"? K jezeru Bled. No, tak jeďte! Cože? " Jako fakt, nechtějí ani doklady nic. Jsme ve Slovinsku. První billboard, který nás tu vítá se jmenuje KORONA!
V městečku Altaussee zaplatíme 18 EUR za cestu a vyrážíme. U brány stojí auto a Rakušanka vybíhá s auta a gestikuluje, že máme couvnout. Couváme, jim se otevírá brána a řidič rychle projíždí, paní za ním běží a ve chvíli, kdy je pod branou dostane závorou přímo do hlavy. Je to taková rána, že závora se sklopí na zem.
Už v Čechách jsem koupila vstupenky do soutěsky Vintgar (20EUR/lístek) – šlo to tedy jen pro dospělé s tím, že dětské lístky (4 EUR) se musí dokoupit na místě. Lístky přitom byly na konkrétní hodinu. Já je koupila na devátou, aby mi ostatní nenadávali, že musí brzo vstávat, jinak v červnu soutěska otvírá v osm hodin (v létě pak už v 7 hodin). Autem jsme to k soutěsce...