Řekneme-li Jizerské hory, někomu se vybaví Jizerská padesátka, jinému rekreační sjezdové lyžování, ale milovníkům turistiky především rozsáhlá síť cyklostezek a pěších tras. Asi každého ovšem také napadnou rozhledny. Od konce 19. století snad na každém hřebeni, na každém vyvýšeném místě v Jizerkách na nějakou vyhlídkovou věž, či rozhlednu narazíme. Existují dosud jak...
Výlet na planetu Lidí Je čtvrtek odpoledne, sluníčko konečně vykouklo za mraky. Kovid- nekovid, jak já se těším na čerstvý vzduch! Na Velkou Ameriku to mám 20 minut a snad ještě listí neopadalo. Překvapuje mě, že parkoviště je plné. Jedno místečko ještě zůstalo a tak přezouvám boty a vyrážím k lomu. Po deštích jsou všude kaluže a místy i dost velké vrstvy bahna...
Náš poslední výlet na Šumavě (ještě před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru).
Ještě před výstavbou několika přehrad na řece Vltavě, postavených po etapách mezi lety 1930 a 1992, tok řeky vytvářel romantická zákoutí a množství záludných míst, která i nejzkušenější voraři sjížděli s velkými obtížemi. Vltavská kaskáda těmto místům vystavila červenou kartu. Jedním z takových úseků byly i například Svatojánské proudy. Když bychom je dnes hledali...
Práce se dřevem se už tradičně stala důležitou součástí každodenního života jihotyrolských farmářů. Ti jsou velice často i vlastníky lesů. Díky tomu mají dostatek surovin pro své řezbářské umění. Dřevo statkáři soustruží a vyřezávají, s vášní vytvářejí svá jedinečná umělecká díla
Na hradě Helfenburk Jdeme se podívat na hrad Helfenburk vzdáleného asi 3 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice. Hrad byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí Hrádecký důl v nadmořské výšce 310 metrů s převýšením 70 metrů nad dnem údolí. Linduš byla nadšena z hub a prašivek a tak jsme jich po cestě pár nafotily. Nádherná údolí...
Dorazili jsme k plánovanému cíli. Dopřejeme si doma připravenou svačinu a pomalu se chystáme zpátky, po té samé cestě. Ta trvá tradičně kratší dobu, než trasa původní
Je všední den, pršet může začít každou chvíli.Turistů je k naší velké radosti opravdu málo. Cesta kolem Vydry to je prostě nádhera!
Obec založená v první polovině 18.století ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Vltavou, do roku 1921 se jmenovala pouze Elendbachl (Elend – bída) . České pojmenování tehdy vzniklo podle něj, protože tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku či pólku.
Obliba tohoto výletního místa přetrvává i do dnešních dnů. I přes relativní nepřízeň počasí tady potkáváme houbaře i rodiny s dětmi na výletě. Všichni čekají na odměnu za úsilí po „dobytí“ hradu