Z Jaipuru do Bikaneru Na nádraží jsme tentokrát včas. Zase zevlíme na nástupišti i když náš vlak tu dávno stojí. Náš vagón je zase kilometr daleko a tak dobíháme, co síly stačí. No, tohle Zuzka s berlema přeci nemůže stihnout! Běžíme, Jirka vzal Zuzce zavazadla a my letíme o závod. Jízdenky nás rozdělují na dvě party, každá v jiném vagónu. Jsme nadšení z bílého...
Červená pevnost Ágra a Tádž Mahal Vlakem z Khajuraha do Ágry vyrážíme po 17. hodině. Tentokrát máme klimatizovaný vagón, dokonce polštářky a deky. Ve 2 hodiny ráno jsme v Ágře, bereme rikšu a jedeme do hotelu Friends Guest House. Už ve vchodu do recepce je jasné, že to tady nebude asi žádná pecka! Zapíšou si naše pasy a předají nám pokoje. Náš pokoj bez okna smrdí...
Khajuraho, holkýýý vstávejte ! Dnes ještě snídaně v Bhadra Kali ve Váránasí. S historkami od Dáši je ráno velmi veselé. Brzy ráno šla s ostatními na východ slunce, ale nakonec si to rozmyslela a na loď nešla. Po cestě na hotel se dala do řeči s indickým chlapcem, který seděl na špinavém schodišti a nabídl jí masáž. Chlapče, dobře, ale tady se mi to vůbec nelíbí...
Prcháme s bágly, Zuzka s berlemi, snažím se jí vzít kufr, doráží na mě nosič z nádraží, že mi pomůže. Nevím, nezdá se mi to, ale kufr s dvěma bágly už nezvládám a tak souhlasím. Jsme u našeho vagónu, jazyk až na podlaze, ale jsme tu! Nosič na mě křičí, že chce 500 ruppií. Se asi zbláznil
Bazar Paharganj Dillí Severní Indie 3 Na letišti se postupně scházíme s Alitou, Dášou, Jitkou a Krystýnou. Zuzka s Marcelkou letí s jinou leteckou společností a Jirka s Mílou také. Všichni se sejdeme až v Dillí. S Aeroflotem do Dillí Cesta z Prahy do Moskvy uběhne rychle. Na letišti Šeremetěvo čekáme 4 hodiny. Na moskevském letišti se toho dost změnilo...
Tahle cesta, resp. letenka, byla takový narozeninový dárek pro Verču od nás s Kačkou. Vyrazily jsme z Trutnova ve středu v devět hodin směrem na Prahu. Cesta byla v pohodě a za 2,5 hodiny jsme už parkovaly na letišti. Před odletem jsme si stihly dát ještě prosecco, abychom výlet do Itálie zahájily co možná nejstylověji. Letenky do Trevisa jsme koupily u Ryanair...
V poslední zářijový čtvrtek v sedm ráno jsme se všechny čtyři z Trutnova sešly a společně vyrazily do Makotřas, kde jsme si s předstihem rezervovaly místo na parkovišti blízko letiště. Cesta byla v pohodě, až na to, že nás navigace nasměrovala trošku jinam, takže jsme si kousek zajely přes Kralupy. I tak jsme na místo dorazily včas a následně se na letišti potkaly...
Přes hory a doly Máme sbaleno opravdu jen to nejnutnější a vydáváme se na další zakarpatské dobrodružství. Přes malou říčku ve Svobodě a pak už se drápeme do kopců. Malebná krajina a hory kolem, dřevěné chaloupky. Vzduch voní posečenou trávou. Paška tuhle trasu jde i třeba 3 x za den. Odpočíváme, když je potřeba a nemůžeme se nabažit té krásy kolem. Když přecházíme...
Smutní medvědi a koliby LSD Jen jsme opustili Pilipec, zatáhlo se a začíná lejt. Silnice v některých částech připomínají spíš cestu v kamenolomu. Musí se jet s největší opatrností. Na silnici často potkáme krávy, které se tu promenádují mezi auty. Jsou naučené, že večer se vracejí většinou samy z pastvy. Pokud se zatoulají, majitelé je najdou a odvedou. Siněvirský...
V lyžařském středisku Makovica, Mižhirja Začíná slušné vedro, jsme stále v pyžamu a máme hlad. Už delší dobu kopírujeme ze silnice řeku Riku. Jen najít ten správný sjezd. Kousek od elektrárny za obcí Nižnyj Bystryj je parkoviště a vypadá to, že je tu cesta až k řece. Auto necháváme na půl cesty, snad nikdo nepojede. Bereme křesílka, jídlo, ručníky. Jsme za ohybem a...