Refugio Gnutti Ranní budíček v 5 ráno a hurá na snídani. Po snídani nám Standa oznamuje, že další cestu nezvládne a že zůstává. Uvidíme se s ním až za pár dní. Nechávám mu klíče od auta, aby pro nás mohl přijet na konec naší trasy a do mapky mu vyznačujeme, kde parkujeme. Až mu bude lépe sejde do údolí a k autu nějak dostopuje. My vyrážíme konečně směr sedlo...
Probouzíme se do krásného rána, plného intenzivního slunce. Snídáme z našich zásob (dávám si vietnamskou polévku, nemám suchar s marmeládou, to je ale ráno !!!) Na etapy zas postupně vyrážíme a Standa ještě zabrnká Cinovi na rozloučenou na kytáru. Dnešní plán je otevřený, čeká nás jedno velmi náročné sedlo a pak se uvidí dle času a únavy jestli bychom nevynechali...
Rifuggio Maria e Franco Večer jsme ulehli vyčerpaní po včerejší náročné cestě, ale bohužel nám přímo pod naše okno nastěhovali do boudy psa s rolničkou. Nedalo se to vydržet a šli jsme si stěžovat. Po včerejším teatrálním výstupem s naší večeří, kdy se nám snažili vysvětlit 3. chodové menu a někteří z naší skupiny vůbec nechápali o čem je řeč, byla debata o jídle...
Trek Alta Via Adamello Okolo 15h vyrážíme jako osmičlenná skupina z Prahy, abychom se pomalu přesunuli k místu našeho cíle, na parkoviště v Italském Bazena 1800 m n.n. Nejedeme úplně rychle a tak cesta ubíhá velmi pomalu. Na místo dorážíme okolo půl třetí táno, poslední hodina řízení je velmi náročná, samá serpentina a velmi úzká silnička. Zaparkujeme, rozložíme...
Kameňák se psem Kolem Šidlovského rybníku pokračujeme dále kolem chatové oblasti směrem ke Kamennému rybníku. Cesta nám trvá asi 10 minut. Opět projdeme částí borovicového lesa a rybník je před námi. Jsme sice na druhé straně než jsme měli být, ale nakonec je to vlastně výhra.. Jdeme na malou plážičku u rákosí, kde nikdo není a ihned se vrháme i s Doctorem do vody...
Varosha – Maras Po ranní koupeli v doprovodu smečky psů (jsou ale hodní) jdeme prozkoumat okolí za hotelem. Jsme na divoké pláži bez hotelů a bungalovů. Krása! U „hippie“ karavanu se vykoupeme znova v moři a pak se vracíme na hotel. Dnešní plán máme jasný, musíme se vrátit do Farmagusty, tady chceme ještě vidět Maras – město duchů. Máme štěstí, že Věrka...
Stopem do Famagusty Ráno prší, slunce se snaží vyjít za mraky. Dokonce i bouří a blejská. Na pláži je krásné světlo, do moře mě to ale neláká a tak za deště vyzkouším bazén. Voda čisťounká a až na čtyři psy nikde nikdo. Déšť přidává na intenzitě a psiska leží na kraji. Kudy ven? Vylézám a psy vyháním, a to moře ještě vyzkouším. Je zakalené, ale teplé. Mešita Osman...
Jakmile jsem ukončila výlet v Hatay alias první etapu svého velkolepého loučení se s Tureckem, čekaly mě hned druhý den dvě zkoušky (anatomie a praktická zkouška z lezení), pak noční přesun na závody v ledolezení do Erzurum a další noční přesun do Arménie. Teď to trochu zní, jakože jsem si libovala v nočních přesunech autobusem… akorát že vůbec. Zkouška z lezení...
Sárka jede na divadelní zkoušku do Horních Počernic. Je neděle ráno, má být krásné počasí. Najít nějaký rychlý výlet nebylo tak těžké. Volba padla na Dolní Počernice – Počernický rybník. Vycházku plánujeme tak na 2 hodiny a poté by jsme společně se Sárkou mohly zajít na dobrý oběd. Nakonec jsme vybraly restauraci Léta Páně, seděly jsme na venkovní zahrádce s...
Leden Tak už nám táhne na sedmý měsíc, vážíme 10,5 kila. Přežili jsme vánoce i Silvestra /ty petardy a ohňostroje nám zní ještě v uších…Bohužel/. Lednová procházka do krásného srubu nedaleko od domova se nečekaně protáhla dlouho do noci a tak Doctor zažil koncert na tahací harmoniku a zpěv, tanec i popíjení domácího červeného vína. Domů jsme šly /prý/až v...