Královácký dvorec Antýgl Po příjemné procházce kolem Vydry pokračujeme k Antýglu. Který leží v malebném údolí řeky Vydry v NP Šumava. Antýgl není jenom historickým dvorcem a kulturní památkou, je tu také známý autokemp a místo odkud turisté vyrážejí pěšky nebo na kolech na šumavské trasy. I teď na podzim zde stojí několik karavanů. Jméno Antýgl – německy...
Ještě před výstavbou několika přehrad na řece Vltavě, postavených po etapách mezi lety 1930 a 1992, tok řeky vytvářel romantická zákoutí a množství záludných míst, která i nejzkušenější voraři sjížděli s velkými obtížemi. Vltavská kaskáda těmto místům vystavila červenou kartu. Jedním z takových úseků byly i například Svatojánské proudy. Když bychom je dnes hledali...
Práce se dřevem se už tradičně stala důležitou součástí každodenního života jihotyrolských farmářů. Ti jsou velice často i vlastníky lesů. Díky tomu mají dostatek surovin pro své řezbářské umění. Dřevo statkáři soustruží a vyřezávají, s vášní vytvářejí svá jedinečná umělecká díla
Na hradě Helfenburk Jdeme se podívat na hrad Helfenburk vzdáleného asi 3 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice. Hrad byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí Hrádecký důl v nadmořské výšce 310 metrů s převýšením 70 metrů nad dnem údolí. Linduš byla nadšena z hub a prašivek a tak jsme jich po cestě pár nafotily. Nádherná údolí...
Poutní areál byl vystavěn v letech 1703 – 1707 jezuity, za autora stavby je považován známý barokní stavitel italského původu Octavio Broggio.
Čtyři šachtové vápenné pece byly v areálu bývalé Vojtěšské huti postaveny v letech 1927 až 1929
Dorazili jsme k plánovanému cíli. Dopřejeme si doma připravenou svačinu a pomalu se chystáme zpátky, po té samé cestě. Ta trvá tradičně kratší dobu, než trasa původní
Je všední den, pršet může začít každou chvíli.Turistů je k naší velké radosti opravdu málo. Cesta kolem Vydry to je prostě nádhera!
Obec založená v první polovině 18.století ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Vltavou, do roku 1921 se jmenovala pouze Elendbachl (Elend – bída) . České pojmenování tehdy vzniklo podle něj, protože tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku či pólku.
Pasoucí se koně, červené jeřabiny i zlatavá reznoucí tráva dávají místu až poetický nádech. Líbí se mi tady mnohem více než na populární Modravě.