Snídani jsme nakoupili v 7/11 a dali si ji v jídelně hotelu. Pak jsme metrem jeli do čtvrti Little India a odtud pěšky pokračovali na Arab Street. Začalo nám pršet, tak jsme se schovali v lobby nějaké budovy a pak to vzali do Marina bay, kde jsme se pokochali výhledem na místní nejznámější hotel Marina Sands Bay. Prošli jsme nábřežím Merlion a pokračovali na hotel...
Autobus do Kuala Lumpur nám odjížděl v 8:30 hod. (200,-Kč) a do Kuala Lumpur dorazil ve 12:30 hod. Grabem (10 MR) jsme se nechali odvézt na místo našeho ubytování – D´majestic Resident Suite. Bylo to nejlepší ubytování, které jsme za celou dobu měli. Za 200,- Kč/osoba/noc jsme měli veliký apartmán, ze kterého byl výhled na Petronas Tower. Ve 20. patře na střeše...
Ráno jsme na letiště jeli Grabem (11 MR) už v 6:30 hod., protože přelet do Kuala Lumpur byl naplánován na 8:45 hod. (AirAsia, 665,-Kč). Cesta trvala něco málo přes hodinu a my se hned Grabem (65 MR) přesunuli na autobusový terminál TBS (Terminal Bersepadu Selatan). Uvažovali jsme o přesunu vlakem KLIA Expres, ale ten byl o dost dražší než auto. Cestou v taxíku jsem...
Ráno jsme se Grabem svezli do nemocnice na převaz. Doktorovi to trochu trvalo, ale nakonec se všechno stihlo a my jsme opět Grabem dojeli na letiště. Cesta tentokrát trvala jen 0,5 hodiny. Na letišti jsme si dali snídani a ve 12:30 hod. přeletěli na ostrov Langkawi (Firefly, 410,-Kč). Cesta trvala jen asi 40 minut. Nevím, jak jsem to udělala, když jsem objednávala...
Na Phuket jsme přiletěli v 8:30 hod., protože zde byl další posun o plus 3 hodiny (znovu jsme v letadle nedostali vůbec žádné občerstvení). Nejdříve jsme měli v plánu vzít si taxíka na vzdálenější pláž, ale 600 bathů za jednu cestu nám přišlo zbytečně moc, takže jsme se pěšky vydali na pláž, která je kousíček od letiště. Je součást Sirinat NP (Mai Khao Beach) a proto...
Tentokrát bylo od začátku jisté, že pojedeme ve složení Simona, Miloš, Míša a Jana, protože vloni se nám tahle sestava osvědčila. Vybrat destinaci byl trochu oříšek, protože ceny letenek nebyly úplně nejnižší. Nakonec jsme objednali letenky u SalamAir za 14.300,-Kč. Přestup byl zhruba na polovině cesty v Muscatu. Na cestě tam byl přestup v podstatě přes celý den...
Dámská jízda začíná Jakmile jsme daly sbohem a šáteček mužské části naší výpravy a svatosvatě jsme slíbily, že se nenecháme unést, plně na nás dolehl fakt, že ta pravá jízda fakt začíná. Byly jsme pořád trochu v presu, protože dorazit do 17:00 do Teheránu a chytit vlak do Shirazu ještě nebylo tak docela pasé, ale rozhodně jsme neměly bůhví jakou časovou rezervu...
Na Mácháč do Íránu Írán byl dlouho moje vysněná země. Taková velká neznámá. Buď jsem o Íránu slyšela, že je to země plná teroristů, nebo naopak že nikde na světě nenajdete pohostinnější lidi. Už jenom díky tomu jsem věděla naprosto jistě, že tam jednou prostě stůj co stůj pojedu a udělám si vlastní obrázek. Sdělit to doma nebylo nic jednoduchého. I já...
Jakmile jsem ukončila výlet v Hatay alias první etapu svého velkolepého loučení se s Tureckem, čekaly mě hned druhý den dvě zkoušky (anatomie a praktická zkouška z lezení), pak noční přesun na závody v ledolezení do Erzurum a další noční přesun do Arménie. Teď to trochu zní, jakože jsem si libovala v nočních přesunech autobusem… akorát že vůbec. Zkouška z lezení...
Od té doby, co se mi podařilo infiltrovat do báječné skupiny trabzonských lezců, vzaly moje dobrodružné výpravy po Turecku trochu za své. Ale kdo by se mi divil, když jsme skoro každý víkend jezdili lézt do asi nejkrásnější lezecké oblasti na světě. A nejen, že byla nejkrásnější, ale taky to byl báječnej šutr na lezení! Byla jsem z toho místa tak moc nadšená, až jsem...