Vojenský check-point Do Turecka jsem přiletěla 5.9.2021, protože škola měla začít už 13.9. Paráda, říkala jsem si, to budu mít osm dnů na rozkoukání, zařízení všeho nezbytnýho a krásně mi to všechno vyjde. No, poslední email z turecké erasmus kanceláře mi do tohohle krásnýho plánu hodil trochu vidle, když ke konci jen tak mimochodem zmiňoval, že škola začne až o dva...
Na hranici 29.10.1923 byla založena Turecká republika. To je náhodička, co? A víte, co to taky znamená? Že, protože je to velká věc, je volno nejen 29., ale taky 28. A volno znamená příležitost objevit další místo a zažít další dobrodrůžo v týhle krásný na bizáry bohatý zemi. Taková příležitost se prostě nesmí zanedbat. Proto jsem na jednom z mnoha sezení s mými...
Kappadokie a stratovulkán Hasan Dagi Po onom posledním dobrodružství, kdy jsme viděly stejně armádní techniky jako hor, jsem se rozhodla, že si moje nervy zaslouží menší regeneraci. Barča odjela v úterý brzy ráno a přesunula se za jejím kamarádem Bořkem do Jerevanu, který je tam taky na Erasmus programu (a mimochodem taky píše blog, tak na to kdyžtak mrkni )...
Teroristi žádný ! Tak co, kam jedeme teď? Tuhle otázku si pokládáme s Barčou v podstatě od příjezdu z Kačkaru. Já kopu za co největší bizár, ideálně stopem na východ a úplně nejlíp se třeba koupat do Akhurianu (řeka oddělující Turecko a Arménii) nebo přeskakovat hranici se Sýrií. Rozuměj, jak jinak můžu tý holce evropský ukázat všechny klenoty tureckýho bizáru? Máme...
Národní park Kačkar Bára přijela! Což znamená, že to bude jako vždycky extrém. A já se nemůžu dočkat, jakej extrém to bude tentokrát. Když jsme totiž byly v červenci v Alpách lézt a běhat, obě jsme to pak dospávaly ještě asi měsíc. Skoro mám až pocit, že tenhle alpskej „nemusíme to hrotit, hlavně si to jedeme užít“ výlet regeneruju doteď. Každopádně, 11. 11. večer...
Můj evropský pas mi tu zaručuje naprosto výsadní postavení. Zní to krásně, když to takhle napíšu, ale v praxi to znamená neuvěřitelně moc bizáru a hlavně, a to především, totální absenci ticha a samoty. V podstatě od tý doby, co začala škola, jsem nebyla sama ani na chvíli. Snad s výjimkou cest na záchod (doufám). Ono by to nebylo tak zlý, protože jsou tu všichni...
Thajsko, moja láska! Prvýkrát som letela cez Thajsko v roku 1995. Letela som navštíviť prvý (a posledný krát) môjho otca do od detstva vysneného Sydney. Prestup som mala v Bangkoku, asi 3 hodiny. Už vtedy som bola fascinovaná touto krajinou. Je pravda, že vtedy som ešte nemala precestovaných toľko exotických krajín, (dnes ich mám za sebou 53), ale bola som...
Prostrkuje škvírkou v okně brčko a může si větrat! Říká „je to takový pocit štěstí, jaký si nepamatuji“!. Uvědomuje si, jak moc je důležitá svoboda, a jak málo stačí ke štěstí.
Vyznání – Vyznanie! Milujem slobodu Milujem more a všetky jeho odtiene modrej Milujem slanú morskú vôňu Milujem morský vánok, ktorý sa mi pohráva s vlasmi Milujem západy slnka nad hladinou Mora. Krvavé, žlté, oranžové, zahmlené, i tie v opare, 1000 X inak a stále dokola… Milujem sa s morom, keď sa doň ponáram a ono sa vášnivo dotýka každého zákutia...
Velmi divný výslech. Následně Honzovi oznámili, že je pozitivní a že se má zabalit, že ho neprodleně povezou do nemocnice. Později mi do telefonu řekli, že kolem 18. hodiny. My jsme chtěli, aby se Honza hned na místě podrobil dalšímu testu, který si zaplatí! To odmítli, že to nejde, další test prý bude mít ještě dnes v nemocnici.