Ačkoli Verča večer vypadala, že už neudělá ani jeden krok, přes noc zregenerovala a byla schopná pokračovat. Před námi naštěstí byla nejkratší etapa. Ráno jsme si uvařily na pokoji kaši a kafe a došly si do obchodu nakoupit bagetu, šunku a sýr na oběd. V 9 hod. jsme vyrazily po kamenité pěšině, která vedla po pobřeží. Pokračovaly jsme chvíli po silnici v Son Parc a...
V sobotu jsme musely z Trutnova vyrazit už hodně brzo, protože letadlo společnosti Ryanair odlétalo z Prahy v 6:15 hod. Cestou do Prahy pršelo a v Praze ležel kolem letiště sníh, takže nám vůbec nevadilo, že odlétáme jinam; nejdřív jsme ale musely počkat, než nám rozmrazí letadlo. Do Palma de Mallorca jsme přiletěly s dvacetiminutovým zpožděním cca v 9:10 hod. Před...
Původně jsme s Verčou na druhý dubnový týden plánovaly výlet na jemenský ostrov Socotra. Tuhle cestu jsme ale neorganizovaly my, měly jsme se připojit k malé skupince. Bohužel (i když pro nás nakonec bohudík) se skupinka nakonec nesložila v potřebném množství a na konci února nám bylo oznámeno, že se nikam neletí. Když už jsme však měly naplánované hlídání a...
Změna plánu Ranní budík okamžitě vypínám. Místo našeho skvělého plánu celý den ležíme zavřené ve Fuen Blance a svíjíme se v křečích. Asi do 13 h je to k nevydržení. Vaříme si černý čaj. Je mi ale strašně, takže upíjím jen maličko. Ifče je trochu lépe. Nějaký pán v klobouku si fotí Fuen Blancu. Nakukuje dovnitř a když zjišťuje, že tam ležíme, jde pryč. Volám na něj...
Vyrážíme směr Fuen Blanca Ráno rychle pakujeme, aby nás nikdo neviděl. Poklízíme kolem a vyrážíme směr Fuen Blanca. Ťapeme asi hodinu, pak zastavujeme u pěkného vodopádu na snídani. Dáváme si napůl včerejší bagetu. Cesta dále pokračuje kaňonem. Buď stoupáme, nebo traversujeme. Koleno se sem tam ozývá, ale jdu Ifče poměrně v patách. Asi na dvou místech scházíme z...
Vývárek k snídani Ráno vstáváme kolem 7 hodiny. Snídáme hovězí vývárek, což našeho spolubydlícího trošku udivuje, ale podle mě nám jen závidí. Loučí se s námi a pokračuje dále svou cestou. My ještě poklízíme věci a po červeně značené turistické trase vyrážíme směrem na San Juan de Plan. Cesta se příjemně klikatí lesem. Co krok, to skupina klouzků! Necháváme je ale...
Všichni se vrací stejnou cestou, my jediné plánujeme jít druhou stranou. Trošku mě znervózňuje, když doktor oznamuje, že je to značené jako „lehce nebezpečné“.
Míjíme Refugio v katastrofálním stavu. Na klice visí lidský exkrement v pytlíku. Znechucené pokračujeme dál a doufáme, že nás čekají milejší překvapení…
Je asi jedna ráno a já už opravdu nemůžu. Takováhle zima mi nebyla, ani když jsme s Ifčou spaly v -20 stupních. Všechno mám úplně promočené. Vyndávám si z lékárny izometrickou folii, snažím se do ní celá zabalit i se spacákem. Na chvilku to pomohlo a myslím, že jsem tak na 20 minut usnula.
Cesta ke Cabaně Dolores Ráno se od Benasque ukazuje modrá obloha. Nakonec tedy asi zkusíme bivak, který nám poradila Dolores. Snídáme hrachovku a česnečku. Při popíjení čaje luští Ifča křížovku. Chvilku ještě posedáváme a čekáme co se vyvrbí z oblohy. My i naše spolubydlící máme pro dnešek dvě varianty. Pokud bude pršet sejdeme s Ifčou do města, ona zůstane ještě den...