Míjíme Refugio v katastrofálním stavu. Na klice visí lidský exkrement v pytlíku. Znechucené pokračujeme dál a doufáme, že nás čekají milejší překvapení…
Míjíme Refugio v katastrofálním stavu. Na klice visí lidský exkrement v pytlíku. Znechucené pokračujeme dál a doufáme, že nás čekají milejší překvapení…
Je asi jedna ráno a já už opravdu nemůžu. Takováhle zima mi nebyla, ani když jsme s Ifčou spaly v -20 stupních. Všechno mám úplně promočené. Vyndávám si z lékárny izometrickou folii, snažím se do ní celá zabalit i se spacákem. Na chvilku to pomohlo a myslím, že jsem tak na 20 minut usnula.
Zkoušíme i nějaké jídlo, nakupujeme přímo na lodi. Polévka je výborná a jako vše tady předražená. Plujeme po kanále, kolem obchůdků s tradičním zbožím, řemeslnými výrobky, oblečením, jídlem , kolem malých restaurací. Vyhýbáme se dalším lodím, začíná tu být rušno. Chybí nám nabídka květin, ovoce a zeleniny.
Průzračně modrá voda v kaňonu mezi skalami. Strašně se těšíme do vody. Proč někteří skáčou do vody v neoprenu pochopíme velmi rychle. Voda je opravdu studená.
Když z auta zahlídneme jezero ani na okamžik neváháme. Je tu poslední místo na parkování. Lidí je tu příjemně málo. Je tady pohoda a tak trochu pocit větší svobody než ve Slovinsku.
Někdy je to až na krev! Ječím, protože sedím vpravo a ty srázy dolů mi moc dobře nedělají. Pokud nejste dobrý řidič aspoň jako naše Ajka, tak nahoru nejezděte!
K jezírku je to jen pár minut a celá návštěva nám nezabere ani 15 minut. U malebného jezírka je už dost turistů. Na dřevěnou vyhlídku ani nejdeme, je tam docela tlačenice.
Voda z odrazem vysokých hor na hladině jezera Bohinj je úžasná. Tohle jezero nás opravdu baví, ani nás netrápí, že jsme se nevykoupali v opěvovaném Bledu. V jezeře jsme se vykoupaly u mostu, u kempu i uprostřed pod vzrostlými stromy /tady i bez plavek/.Koupaly jsme se v největším vedru i za ranní mlhy. Krása!
Cesta ke Cabaně Dolores Ráno se od Benasque ukazuje modrá obloha. Nakonec tedy asi zkusíme bivak, který nám poradila Dolores. Snídáme hrachovku a česnečku. Při popíjení čaje luští Ifča křížovku. Chvilku ještě posedáváme a čekáme co se vyvrbí z oblohy. My i naše spolubydlící máme pro dnešek dvě varianty. Pokud bude pršet sejdeme s Ifčou do města, ona zůstane ještě den...
Mami, ten sestup je hodně náročný, to Ajka jen tak nedorazí! Zkoušíme ještě jeden telefon, signál je mizerný, ale za chvíli se povede. Jediné, co se domlouváme, že zkusíme volat nebo pískat jestli se uslyšíme. Nic, ale přeci jenom já něco slyším, a ještě jednou pískání!. Sárka vyráží znovu do kopce a za půl hodinky ty moje holky vycházejí z lesa! JUPÍ!