Ze Srní na Modravu Ráno začínáme sportovně v Srní, plaváním v bazénu, teď informace, která se ani do povídání nehodí. Ale už po půlnoci bude všechno jinak, ach jo! Venku kupodivu svítí sluníčko. Srní /německy Rehberg/ je rázovitá šumavská obec nad kaňonem Vydry na okraji Šumavských plání. Kostel Nejsv. Trojice v Srní Jdeme kolem krásného kostela v Srní a pak...
Polední kameny najdeme ve výšce 1006 metrů nad mořem, nedaleko Frýdlantského cimbuří.
Suché skály a Pantheon Po úspěšném zdolání naši první ferraty Vodní brána, jedeme do Sokolovny na Malé skále. Oblíbená hospůdka pro cyklisty, turisty a horolezce nejen v tuto slunečnou říjnovou neděli praská ve švech. My usedáme venku. Objednáváme pivo Holba a na oslavu každá jednoho ferneta. Br, ale oslavit to musíme! Dáváme si pořádné bramborové knedle s uzeným...
Ves je křižovatkou turistických cest a východiskem do romantickém, tzv. „Maršovského „ údolí řeky Metuje.
Všichni se vrací stejnou cestou, my jediné plánujeme jít druhou stranou. Trošku mě znervózňuje, když doktor oznamuje, že je to značené jako „lehce nebezpečné“.
Je asi jedna ráno a já už opravdu nemůžu. Takováhle zima mi nebyla, ani když jsme s Ifčou spaly v -20 stupních. Všechno mám úplně promočené. Vyndávám si z lékárny izometrickou folii, snažím se do ní celá zabalit i se spacákem. Na chvilku to pomohlo a myslím, že jsem tak na 20 minut usnula.
Průzračně modrá voda v kaňonu mezi skalami. Strašně se těšíme do vody. Proč někteří skáčou do vody v neoprenu pochopíme velmi rychle. Voda je opravdu studená.
příště asi nejjednodušší je jet na plovárnu přívozem. Příjemná atmosféra, na louce skotačí děti i pejsci. Na vodě projíždějí osamocené kanoe, v krátkých intervalech je vidět loď, která zajišťuje návštěvníkům příjezd a odjezd.
Koupání si necháme na příště, je už tma...
K jezírku je to jen pár minut a celá návštěva nám nezabere ani 15 minut. U malebného jezírka je už dost turistů. Na dřevěnou vyhlídku ani nejdeme, je tam docela tlačenice.
Mami, ten sestup je hodně náročný, to Ajka jen tak nedorazí! Zkoušíme ještě jeden telefon, signál je mizerný, ale za chvíli se povede. Jediné, co se domlouváme, že zkusíme volat nebo pískat jestli se uslyšíme. Nic, ale přeci jenom já něco slyším, a ještě jednou pískání!. Sárka vyráží znovu do kopce a za půl hodinky ty moje holky vycházejí z lesa! JUPÍ!