Frýdlantský výběžek Dnes jsme vyrazili, jak s oblibou říkám, za hory. Protože je stále uzavřená Soušská silnice (každoročně do cca konce dubna), musíme do cíle přes Liberec a Frýdlant. Jedeme totiž do Hejnic a Bílého Potoka. Ve Frýdlantském výběžku, jako kdyby se zastavil čas. Kraj, který vzkvétal hlavně v 19. a 20. století se dodnes jen obtížné srovnává se situací...
Sestup z Col d´Abellers na Refugi Nou de Besiberri Ifča: „Chyť se tady, ruku dej sem.“ Chci se chytit kamene, který se najednou odlomí a letí dolů: „Tam ruku nedám!“ Ifča: „No tak ji dej jinam.“ Já: „Ale kam?“ Ifča s hlubokým nádechem: „Ach…. Tak třeba sem. Zkus tenhle kámen.“ Zkouším kámen, na který mi Ifča ukazuje, ten naštěstí vypadá, že drží pevně. Ifča: „Neboj...
Výstup na Besiberri Sud V 7 vstáváme. Ifča jde pro vodu na vaření. Snídáme polévku s krevetama a citronovou trávou. Úlet. Ze zbytku vody ještě vaříme čaj. Polévka hezky voní, ale umělá chuť prášku všechno ostatní přebíjí. Balíme a vyrážíme směrem k jezerům Estany Gémena. Stoupáme lesem po velmi strmé pěšině, ale překvapivě se jde celkem dobře. Divoké koně Ifča má...
Vloni jsme zavítali na americký kontinent, rok předtím pozorovali gorily v Africe, a proto jsme se letos rozhodli vrátit do Asie. Původně jsem si myslela, že snad i trochu ušetříme, protože cestování po asijských zemích je přeci jen méně nákladné než cestování po ostatních částech světa. Jenže Barma je rozsáhlá a my neměli moc času, takže jsme několikrát zvolili...
Khajuraho, holkýýý vstávejte ! Dnes ještě snídaně v Bhadra Kali ve Váránasí. S historkami od Dáši je ráno velmi veselé. Brzy ráno šla s ostatními na východ slunce, ale nakonec si to rozmyslela a na loď nešla. Po cestě na hotel se dala do řeči s indickým chlapcem, který seděl na špinavém schodišti a nabídl jí masáž. Chlapče, dobře, ale tady se mi to vůbec nelíbí...
Collet de Contraix Budík zvoní v 6 hodin. Původně jsme chtěly vstát a rychle se sbalit, ale ještě je tma a na nebi hvězdy… Spíme až do 7h. K snídani vaříme jako vždy čaj. Ifča si dává polévku, já přesnídávku. Najednou naši ranní idylku vyrušují něčí hlasy. Vidíme někoho na verandě Refugi Centraleta! Ifča nejspíš špatně vzala za kliku… Nebo jsme možná měly hledat...
T3 Babí léto nás definitivně opustilo a začal nefalšovaný podzim. Mlha, pošmourno, občasné přeháňky. Zkrátka počasí, do kterého se moc nechce, když člověk nemusí. Společnost Praha Neznámá nabízí v rámci svých vycházek s průvodcem mimo jiné i vyhlídkové jízdy po Praze historickou tramvají T3. Ne vždy jsou ovšem k dispozici vstupenky, nebo člověk prostě nemá čas...
Hurá do sedla Collada de Dellui! Cesta opět míjí několik jezer. Poslední výstup je celkem náročný. Od Estany de Cubieso jdeme přes suťovisko a velké kameny. Občas ze sutě trčí trsy trav. Cesta se takhle velkým stoupáním klikatí až do sedla. V sedle potkáváme skupinu Francouzů, kteří se nám vysmívali na Colomině. Už se s námi dávají i do řeči a domlouváme se, že se...
Čtvrtek 5.9. Refugi Josep Maria Blanc Vstáváme v 7 hodin. V noci bylo celkem chladno a ranní rosa nám lehce promočila spacáky. Do půlky zachumlané ve spacáku vaříme snídani. Takhle na začátku výletu si to ještě můžeme dovolit, a tak máme přímo hody! Pórková a houbová polévka, sýr, salátek a černý čaj. Rozkládáme mokré spacáky na kameny, necháváme všechny věci na...
Estany de Sant Maurici Jsme opravdu tady! Ležíme přímo u jezera a brzy se konečně vydáme do hor! Na druhém břehu se nad hladinou ještě drží tenká vrstva mlhy. Nám už se ale v odrazu krásně vykreslují vrcholky hor. Hned vedle nás snídá motorkářský gang. Pánové vypadají drsně – dlouhé vlasy, šátky, celí v černém. Zato dámy zatím ještě v nočních košilkách. Teď se ukáže...